"Právě to mě štvalo nejvíc. Bylo to k ničemu." Utkání prožíval. Hecoval se. Možná proto, že na stadion v Edenu nemá příliš dobré vzpomínky. Několikrát na Slavii nedochytal, ať už v dresu Havířova nebo Třince. O to víc se chtěl vytáhnout. "Možná na tom něco bude. Pamatuju si, jak mi tady rozhodčí Rejthar dal jednou desítku za to, že jsem nazlobeně mávl hokejkou. Pak něco podobného udělal sparťan Bříza, a nic se nedělo. Ale to je něco jiného," vyprávěl unavený brankář.
Předtím si na ledě povídal s obchodním manažerem Slavie Ladislavem Blažkem. Bývalý gólman mu předal cenu pro nejlepšího hráče zápasu a soucitně ho poklepal po zádech. O čem si povídali? "Vzpomínali jsme na staré časy. Jeho táta mě učil chytat. To už je ale dávno," přiznává dvaatřicetiletý Biegl.
Na straně Slavie proti němu stál devatenáctiletý gólman Lukáš Hronek. Pro staršího kolegu měl slova chvály. "Kdyby ho neměli v bráně, byl by to jasný zápas. Měli jsme spoustu gólových šancí," prohlásil slávistický náhradník zraněné jedničky Romana Málka. "Docela jsem mu záviděl obránce. Slušně mu to před brankou čistili," reagoval Biegl.
Dlouho v zápase kraloval, slávisté si téměř dvacet minut museli myslet, že je neprůstřelný. Nepřekonal ho v několika šancích ani střelec posledních dnů Josef Beránek. Biegl mu vychytal i trestné střílení! Lapačkou střelu vyrazil a pak se odměnil vítězným gestem. Předčasně... Třicet sedm vteřin před první sirénou mu poslal pozdrav domácí bek Petr Martínek.
Po vedoucí brance Slavie se Biegl rozčiloval. Vylétl za rozhodčím Bolinou. "Antoš stál v brankovišti a po gólu mě ještě praštil hokejkou," stěžoval si.
Bezvýsledně. Se slávistickým útočníkem se setkal ještě několikrát. Vzpomínat na něj v dobrém nebude. Čtyřicet osm vteřin před koncem normální hrací doby mu dal Milan Antoš třetí branku - puk Bieglovi prošel mezi betony. "Ani sám nevěděl, jak to dal. Jenom do toho praštil. Bohužel jsem puk viděl až v brance. Byla to smůla," ulevil si vsetínský gólman. Byl smutným hrdinou.
