Hübl pomohl rozpačitě rozehraný zápas rozhodnout dvěma body. Gólem a asistencí přispěl k otočce na 3:2. Za černožluté si 42letá legenda zapsala už 681 bodů.
Co by vám na to Hlinka řekl?
Těžko říct, s tím nikdo moc nepočítal. Odmítám srovnání s panem Hlinkou, on na ty body potřeboval asi o půlku méně zápasů než já.
Litvínovský veterán Viktor Hübl slaví s Janem Ščotkou branku, kterou se zapsal do klubových dějin. Drží už devět extraligových rekordů.
Věděl jste o jeho narozeninách i o tom, že ho můžete předčit?
Že mi chybí bod na vyrovnání, to mi říkali maséři ráno. A o narozeninách jsem četl, že je slaví dneska. Tedy že by je slavil... Pardon.
Jak vás ovlivnil?
Já ho zažil, když jsem tady začínal. Pro nás mladé byl obrovskou osobností. Když se vracel v Litvínově na led, ještě jsem ho jako kluk, jako dítě viděl hrát. Pro mě to byl neskutečný hokejista, pak jsem ho poznal i jako výborného člověk. I tímhle mě nějakým způsobem ovlivnil.
Historická produktivita v LitvínověViktor Hübl  Ivan Hlinka |
Říkal vám: Jednou mě překonáš!?
Určitě ne. Jak jsem už zmínil, s tím nikdo tenkrát nemohl počítat. A nepočítal jsem s tím ani před čtyřmi lety, když jsem se posunul za něj na 2.místo. Chybělo mi nějakých 120 bodů. A když jsem si spočítal, že už budu končit, říkal jsem, že to nejde stihnout. Najednou tady stojím a stihl jsem to. Člověk těžko dopředu něco vymyslí. Jsem rád, že jsem vydržel takhle dlouho hrát.
Je něco, v čem jste si s Ivanem Hlinkou herně podobní?
Nevím, jestli by se něco málo našlo. Ale nějaké srovnání s ním vůbec nejde. On byl osobnost, jeden z nejlepších hokejistů v Čechách.
Říká se, že v Litvínově vládne Hlinkův duch. Jak se to projevuje?
Už jsme to říkali, když se udělal titul, že nám seshora nějak pomohl. Doufám, že ten duch tady je. V nás, co si ho pamatujeme. Na něj nejde zapomenout.
Letos jste překonal i Lešku v bodování extraligy, zdolal jste metu 1200 zápasů. Držíte už devět rekordů, jaký ještě máte v plánu?
Až tak to nemám v merku. Ale myslím, že už to asi bude všechno. (smích)
Souboj kapitánů mezi litvínovským Viktorem Hüblem a vítkovickým Romanem Polákem.
Jakou máte ještě motivaci?
Mojí motivací od začátku nebyly rekordy, ale spíš hokej samotný. Pořád mě naplňuje a v tomhle věku i nabíjí. Ještě se umím připravit na zápasy, drží mi zdraví, takže jsem rád, že jsem prospěšný týmu a že můžu hrát i po čtyřicítce.
Zkušenost jste ukázal při vašem gólu z ostrého úhlu na 2:2.
Přesilovka pět na tři, nahrávka šla přes brankoviště, a než se gólman přesunul, podařilo se mi to trefit. Pěkné sehraná akce na mě, vyšlo to. Utkání bylo bojovné a je vidět, že se rveme o desítku.
