Tým kouče Petra Vlka postupně dokázal porazit Karlovy Vary, Pardubice i České Budějovice, nasbíral sedm z devíti možných bodů a po úvodní čtvrtině soutěže se dostal do čela tabulky.
„Jsme na tom psychicky dobře. Ale první tři zápasy baráž nerozhodují,“ říká jedenatřicetiletý útočník Dukly Richard Diviš, pro kterého je letošní prolínací soutěž už sedmou v jeho kariéře. „Jsme teprve v první čtvrtině, takže toho máme ještě hodně před sebou.“
Dobře, ale ve většině prognóz, které před baráží vycházely, byla Dukla braná jako ten poslední v řadě... Tým, který v konkurenci extraligové dvojice Karlovy Vary – Pardubice a ambiciózních Českých Budějovic neměl mít příliš šancí. Teď je vše trochu jinak.
To je taková hra vás novinářů. My ty prognózy takhle nevnímáme, ani jsme to moc nečetli. Samozřejmě víme, že nemáme co ztratit. Snažíme se dostat zespodu nahoru. A myslím, že jsme před baráží nějakou šanci cítili. Už jsme si přinesli zkušenost z loňska – věděli jsme, že se tam dá uspět.
Po prvním týdnu se z lovců stala kořist. Se sedmi body vedete tabulku, na nejbližší pronásledovatele máte tři body náskok a všichni ostatní už vědí, že si na vás musí dát pozor.
Hodně nám pomohlo, že jsme zvládli sedmý semifinálový zápas s Kladnem, do kterého jsme se za vedení 3:1 v sérii nemuseli vůbec dostat. Tam to z nás ohromně spadlo, bylo to utkání o všechno. Teď je vidět, že jsme poté do baráže vstoupili připravení a rozehraní. Jsme rádi, že jsme to první týden takhle zúročili. Ale vůbec nic to neznamená. Jak už jsem říkal, baráž nerozhodují první tři zápasy.
Psychicky na tom ale nyní musíte být lépe než Karlovy Vary a Pardubice, které prakticky celou sezonu prohrávaly a teď nezachytily ani vstup do baráže.
Nevím. Na ostatní týmy se moc koukat nechceme, nejsme v jejich kůži. Těžko soudit, jak na tom jsou. My prostě nyní máme něco, co jsme moc chtěli a přáli si. A jsme za to strašně šťastní. A uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Dnes vás čeká duel v Českých Budějovicích. Motor jste v sezoně z pěti zápasů pětkrát porazili. Bude asi hodně těžké to dokázat i v šestém duelu po sobě.
Vidíte, to je další taková prognóza, která asi ve sportu nemá takový reálný základ. Ano, pětkrát jsme je porazili, ale dvakrát v prodloužení. Všechny ty zápasy jsou strašně vyrovnané. Tady v Jihlavě se kromě šesti tisíc lidí na nás přišlo podívat i pěkné počasí. Led nám potom tál pod nohama. Tak doufejme, že v Budějovicích by to mohlo být lepší a pomoct to kvalitě hokeje. Každopádně barážové zápasy jsou něco úžasného. My si to užíváme, protože lidi fandí. V sázce je hodně, tým funguje. Hrozně se na to těšíme. Spíš je to další svátek hokeje, než že bychom vzhlíželi k dalšímu zápasu s tím, že v něm musíme něco urvat. Spíš to máme za odměnu, že si můžeme takový hokej zahrát.
Baráž se hraje v rychlém extraligovém sledu: úterý, pátek, neděle. Jak je to náročné? Ve WSM Lize je ten program přeci jen o něco rozvolněnější...
Myslím, že je to skoro to samé. Extraliga sice má týdenní pauzy na Euro Hockey Tour, ale zase takový rozdíl to není. Největší změna je, že se tolik netrénuje, když se hraje třikrát týdně. A jelikož se blíží konec sezony, tak je to ideální. Takhle by to mělo být. Jdeme zápas od zápasu, rychle za sebou. Člověk ani nemá moc času přemýšlet. A když nám přijde plný zimák, lidi nás nadopují. A to je velmi příjemné.
Když jste zmiňoval krásné počasí, jaké je to je, hrát rozhodující část sezony v tuto dobu, kdy jaro láká spíš na nějakou procházku než na hokej?
Že je venku krásně, to by tolik nevadilo. Problém je, že na zimáku v Jihlavě nefunguje vzduchotechnika. My jsme si to vyzkoušeli už v létě, kdy jsme tady měli parádně obsazený turnaj, na který přijel Nižnij Novgorod z KHL a Karlovy Vary a Olomouc. Led dostal strašný zápřah a bylo to těžké. Pak hrajeme fotbal, zašlapáváme drny.
Když se bavím o baráži s mimojihlavskými kolegy, říkají mi, že Dukla má úzký kádr, hraje na několik hráčů a ve dlouhé barážové soutěži jí musí dojít síly. Jak byste jim odpověděl? Co je potřeba udělat pro to, aby podobný scénář nenastal?
Asi vyhrávat, protože to je příjemné a pak se vám lépe regeneruje. (usmívá se) A taky můžete kolegům říct, že se tady dobře trénuje. To je v Jihlavě taková dlouhodobá tradice, že jsme jako vojáci, plníme rozkazy a teprve pak si stěžujeme. A řekl bych, že jsme na tom fyzicky velmi dobře. Jsme výborně připravení. A doufám, že toho využijeme.
Když už mluvíte o přípravě... V letě před touto sezonou došlo k velké změně: namísto velkých objemových dávek při běhu či triatlonu jste vsadili na intenzivní dávky v posilovně. Jak to nyní hodnotíte?
To je subjektivní. Záleží na každém hráči zvlášť. Když se ale podíváte na výsledky, kterých jsme letos dosáhli, tak to asi nějaký úspěch mělo. Navíc tato příprava je pro hráče mnohem přijatelnější. Protože v letním období, když loni byla sezona dlouhá, je spousta zranění. Takhle má hráč nejen čas se vyléčit a regenerovat, ale zároveň i natrénuje. To, k čemu se přes zimu nedostane. Takže si myslím, že to své ovoce určitě nese.
Takže se to rozhodnutí ukázalo jako správná volba?
Osobně jsem rád, že trenéři přistoupili k takhle velikánské změně. Protože to určitě není jednoduché, když člověk má něco zažitého třeba dvacet let a najednou udělá takovou změnu. Takže my to tady vnímáme hodně pozitivně a kvitujeme to.
