Slavia v utkání se Zlínem čtyříkrát vedla, ale pokaždé si nechala dát gól. Jednou dokonce prohrávala. V útoku hrála dobře, ale v obraně neoslňovala, ani brankář Franěk mužstvo nepodržel.
Leoši, zvítězili jste, ale moc nadšeně se netváříte. Co to?
Dva body jsou určitě dobré, ale dostáváme dost gólů. S tím nemůžeme být spokojení. V ofenzívě hrajeme dobře, ale střední pásmo a obrana, to je špatné.
Nebojíte se útočit, když dostáváte tolik gólů?
To ne. Ale je pravda, že si dokola říkáme, jak hrát a pořád děláme stejné chyby. Nevím, čím to je. Možná psychikou...
Jak je těžké si udržet motivaci dát další gól, když pokaždé inkasujete?
Je to dost stresující, pořád se to opakuje. Sílu ale určitě máme. Řekneme si, že musíme jít dál a že ten gól určitě dáme. To se nám dneska podařilo.
Dá se popsat, jak se zvedla nálada v týmu za poslední dva zápasy, kdy se vám začalo dařit?
Atmosféra je lepší, ale ona nebyla špatná ani předtím. Ležela na nás jenom taková psychická bariéra. Všichni jsme chtěli zlomit nepřízeň, byli jsme pozitivní. Teď už z nás spadla nervozita. Pořád ale děláme chyby ve středním pásmu a v obraně.
A jak se cítíte vy?
Dobře. Cítil jsem se dobře i na začátku sezony, akorát jsem asi čtyři kola marodil. Pak mi trvalo týden než jsem se dostal zpátky do tempa.
Jaké to je být ve Slavii s vědomím, že po dvou měsících půjdete zpátky do Liberce?
Neřeším to. Ty věci nějak dopadnou. Jsem tady, snažím se podávat dobré výkony. Co bude dál, to se uvidí.
Je nějaká šance, že ve Slavii zůstanete?
Nevím, to je věcí vedení a manažerů. V Liberci mi při odchodu do Prahy řekli, že se vracím.
