Ale ne, samozřejmě jde o velkou nadsázku, vždyť ve stejném duchu se vedl celý rozlučkový duel, byť zrovna Havlát ukázal, že jeho vytříbené ručičky by ještě dnes měly české reprezentaci co dát.
A nebyl sám. S velikánem slovenského hokeje Hossou, trojnásobným vítězem Stanley Cupu a 44letým gentlemanem se přijela rozloučit taková jména, že jste mohli chvílemi dumat, jestli nesledujete Utkání hvězd NHL.
Marián Hossa se v Trenčíne rozloučil s kariérou. Přijeli za ním hvězdy NHL. Ty bývalé (Lidström, Alfredsson) i současné (Teräväinen, Toews)
„Dostali jsme sem obrovská jména. Snad budou dlouho vzpomínat. Já měl kolikrát co dělat, abych se nerozplakal. Dojemné,“ vykládal Hossa.
Modrou čáru hájil Pan obránce Nicklas Lidström, dnes už notně pohublý a prošedivělý. No aby ne v třiapadesáti letech! „Moc jsem si to užil,“ povídal vesele.
Vidět na bruslích čtyřnásobného vítěze Poháru, zlatého muže z olympiády i šampionátu a sedmkrát zvoleného nejlepšího obránce světa probouzelo sladkou nostalgii v srdci každého fanouška.
Nicklas Lidström: "Část zodpovědnosti zůstává na hráčích, ale je dobře, ze pravidla dnešní NHL hráče chrání víc."
"The responsibility stays still within the players but its good that todays NHL's rules are protecting players more. That there are less dirty plays.' https://t.co/9WEsLzyGWW
A pobavit by ho měla i Hossova historka, jak se v Trenčíně hádal Lidström s bělovousým Tomasem Holmströmem: „Nicklas Tomasovi vyčítal, že stál moc před bránou a desetkrát za sezonu mu zabránil, aby vstřelil gól. Holmström mu vracel, že právě díky němu Lidström vyhrál sedmkrát Norris Trophy pro nejlepšího beka.“
Se Zdenem Chárou, také pohublým kvůli nově podstupovaným maratonům, si nahrával Duncan Keith.
U pořádně narostlého Dustina Byfugliena jste zase při každé akci čekali, jestli si nerovzpomene na aktivnější časy a někoho z veteránů „nesejme“, jak míval ve zvyku. Jestli chcete vědět, jak je velký, tak vězte, že když kolem vás procházel, zem se lehce otřásala.
Hossova rozlučkaBílí vs Černí 10:9P Bílí: Halák - Byfuglien, Rozsíval, Sekera, Lidström, Kempný, Lilja - Marián Hossa, Marcel Hossa, Havlát, Alfredsson, Jurčo, Teräväinen, Stalberg, Ra. Pavlikovský, Handzuš, Holmström. Trenéři: Július Šupler a Marián Gáborík Černí: Mrázek (Darling) - Chára, Oduya, Hjalmarsson, Višňovský, Keith, Lintner - Marián Hossa, Marcel Hossa, Šatan, Krüger, Toews, Tatar, Kopecký, Pálffy, Bondra, Radivojevič. Trenéři: Ján Filc a František Hossa Góly: 4. Sekera, 8. Marián Hossa, 9. Havlát, 20. Jurčo, 25. Alfredsson, 28. Teräväinen, 38. Stalberg, 43. Kempný, 52. Handzuš, 65. Pavlikovský - 44., 50. a 57. Radivojevič, 6. a 32. Toews, 13. Krüger, 33. Šatan, 49. Tatar, 58. Marián Hossa. |
Daniel Alfredsson asi překvapil ze všech nejvíc. Jak se uměl rozčílit, když se netrefil! V padesáti letech mu už tričko napíná rozpínající se břicho, ale led v něm zase probudil soutěživého blázínka, který v nejlepší lize světa nastřílel 444 gólů.
„Možná má nadváhu, ale to zápasové IQ, nahrávky a cit pro hokej byla radost sledovat,“ divil se i Hossa.
„A to jsem si šel před zápasem zabruslit jen jednou. Je pro mě velká čest tu být,“ říkal Alfredsson. Slovenské novináře pobavil, když se česky zeptal: „Jak se máš?“
Současnou generaci hráčů reprezentovali Teuvo Teräväinen, Jaroslav Halák, Tomáš Tatar nebo Jonathan Toews, který teprve před pár dny oznámil, že si od hokeje musí kvůli fyzickým i psychickým strastím odpočinout.
Hossova rozlučka byl Toewsův první pobyt na ledě od posledního zápasu Chicago Blackhawks v NHL v dubnu, 35letý kapitán týmu se potýká s postcovidovým syndromem a syndromem chronické imunitní reakce.
V jeho tmavých očích se mísila radost z rozlučky a smutek z nucené pauzy.
„Cítil jsem se trochu zrezivěle, ale některým na ledě bylo přes padesát a prokazovali parádní dovednosti, takže se na nic rozhodně nevymlouvám,“ vtipkoval Toews.
Jonathan Toews: "I was on the ice for the first time since last game in April. I dont think I reconsider my decision to step out from hockey any time soon. Maybe at the end of next regular season I'll catch where I'm at" #blackhawks
Toew in Trencin 🇸🇰 as he visits Marian Hossa https://t.co/GIlBPbu47J
Hossova rozlučka byla nejen díky přítomnosti mnoha bývalých skvělých hráčů pořádné retro.
Ne zrovna v dobrém tomu dopomohl i trenčínský stadion z roku 1960, kde Hossa vyrostl. Oprýskané staré zdi vylepšené o nájezdy holubů, vybledlé barvy po sluníčku a skvrny po tekoucí vodě. Špinavá podlaha, rozbité kachličky a ošmatlaná okna...
Ten zimák ještě stojí? Nemohl by se na něj mrknout Bořek Stavitel? Působilo skoro nepatřičně, pod jakou střechou se sešla věhlasná jména.
A to horko! Přes šest tisíc fanoušků udělalo ze stadionu pec, odkud nebylo úniku.
Korunku dojmu dodalo, když se uvnitř zničehonic rozeznělo cosi jako siréna. Hučet prakticky nepřestala po celý zápas. Ale kdepak siréna. Organizátoři museli zapnout z tribuny za Halákem starý fukar, aby rozháněli v horku se tvořící hustou mlhu.
„Jo, trochu jí tam bylo,“ říkal v nadsázce Lidström.
Arenou teď zní siréna jak při poplachu. Nehoří. To jen fukary marně rozhánějí mlhu.😅😃 tenhle staďák je taky pekny retro. https://t.co/d8Z9Uou61t
Ale zašlé zimáky jsou debata na jindy a Češi nemají Slovákům co vyčítat. Byli jste někdy v Olomouci, ve Zlíně nebo v Litvínově?
Jestli něco, stadion aspoň rozlučce dodal nádech toho, že opravdu končí jedna velká éra. Kariéra Mariána Hossy. Připomínka, že to není tak dávno, kdy měli Slováci v NHL ty nejlepší hráče.
Hossa a Chára jsou opravdu takoví poslední Mohykáni slovenského hokeje.
Cháru ceremonie teprve čekají, Hossa už jich má pár za sebou. Po sedmnácti sezonách v NHL (za Ottawu, Atlantu, Pittsburgh, Detroit a Chicago) vyřadili Blackhawks jeho dres s číslem 81 ke stropu haly. Vydal knížku.
A v roce 2020 ho NHL uvedla do Síně slávy.
Už tři prsteny pro vítěze NHL jsou dost, o to působivější je uvědomit si, že Hossa byl ve finále play off dohromady pětkrát. Jen na další dvě účasti nevzpomíná zrovna v dobrém.
Byla to doba, kdy se v NHL šuškalo, zda nenosí smůlu. V roce 2008 stál ve finále v dresu Pittsburghu proti Detroitu. O rok později hájil dres Detroitu proti Pittsburghu. V obou případech se radovali ti druzí.
„Byl jsem součástí týmu, když jsme Pittsburgh napoprvé porazili. To bylo skvělé. Ovšem když Hossa přestoupil k nám a my s Penguins prohráli? Všichni se ptali, jestli má Marián vůbec nějaké štěstí. Ale vrátilo se mu to!“ těší Lidströma.
Hossa se dostal do finále tři roky po sobě a v roce 2010 získal svůj první pohár. A pak ještě v letech 2013 a 2015.
'Good bye Hoss the Boss' v zaplněné trenčínské areně po boku Toewse a spol. V bráně zatím Petr Mrázek. https://t.co/25jnlsZEyM
Po sezoně 2016/17 musel kvůli kožní chorobě a vedlejším účinkům léků přerušit kariéru. Už se k ní nevrátil.
„To, jaké hvězdy do Trenčína přijely, ukazuje, jaký je Marián Hossa v první řadě člověk. Ti lidi tu chtěli být kvůli němu,“ pověděl bývalý útočník Michal Handzuš.
„Do kariéry dal všechno. Když ho z Ottawy vyměnili pryč za Dannyho Heatlyho, vůbec jsem z toho nebyl nadšený. Marián patřil k těm pár výjimečným lidem, měl jsem ho moc rád,“ přidal Alfredsson.
A jestli měl Hossa nějaké špatné návyky nebo chyby? Lidström odpovědět nechtěl, Alfredsson řekl: „Upřímně? Neměl. To je tak upřímný člověk. Nesnažil se být nikým jiným, ani když se stal slavným.“
Good bye, Hoss the Boss.
