Byla to tuze krátká italská „avventura“.
Dobrodružství v klubu, kde dodnes vzpomínají na Jaromíra Jágra, se pro Sedlačka smrsklo na na pouhých 17 dní a šest odchytaných zápasů.
„Ani jsem nevěděl, že tu Jarda kdysi hrál. Všiml jsem si ho na dobových fotkách, které visí po chodbách uvnitř stadionu,“ přiznal sedmadvacetiletý brankář.
Do Itálie jste odcházel s tím, že si konečně častěji zachytáte a zvednete sebevědomí. Rychle jste vychytal první nulu, statistiky máte skvělé. Jak štaci v Bolzanu hodnotíte?
Mám trochu smíšené pocity. Sice jsem hned ve druhém zápase udržel čisté konto, ale mužstvu se jinak příliš nedařilo. Za šest utkání jsme dali jen šest gólů, situaci neustál hlavní trenér, místo Itala (Pata Curcia) přišel finský kouč (Kai Suikkanen). Hráli jsme bez našich dvou nejproduktivnějších hráčů, kteří jsou zranění. Měl jsem tam nepříjemné zápasy, kdy jsme prohráli 3:0, 3:1. V tom posledním pak na mě letělo přes čtyřicet střel a já dostal jediný gól.
Bylo náročné chytat v EBEL, když to navíc vašemu týmu herně nešlo?
Pro gólmana je EBEL těžká soutěž, protože se moc nedbá na taktiku a vy pak řešíte za večer klidně deset přečíslení tři na jednoho, dva na jednoho, někdy dokonce dva na nikoho. Je znát, že kvalitou je EBEL o krok pozadu za českou extraligou i KHL. Je to spíš soutěž na dohrání kariéry, na posledních pár let.
Líbilo se vám v Bolzanu?
Prostředí bylo naprosto super. Bolzano je krásné, i okolní příroda. Neměl jsem ale moc času si ani město, ani jeho okolí moc užít. Vyrazil jsem alespoň do centra, prošel jsem si vánoční trhy. Mají nádhernou atmosféru.
V minulosti jste dlouho působil v Rize, naučil jste se lotyšsky. Jak jste komunikoval v kabině Bolzana, došlo na němčinu?
Díky tomu, že většinu mužstva tvoří Kanaďané, tak jsme se bavili anglicky. Bylo to nejjednodušší, i kvůli Finům a jednomu Švédovi na soupisce. V kabině bylo i pár Italů, ti mezi sebou mluvili buď italsky, nebo právě německy.
Ptali se vás spoluhráči na Čechy, které v minulosti v klubu působili? Třeba ještě loni tam chytal Jaroslav Hübl.
Zrovna na Jardu se mě ptal kapitán (Alexander Egger), jestli ho znám. Tak jsem mu řekl, že se opravdu známe. Jinak jsme se o českých hokejistech nebavili.
Vyptával jste se Hübla na EBEL před tím, než jste v Bolzanu podepsal?
Ne, to ne. Ale zavolal jsem si s Tomášem Kudělkou, který je stejně jako já ze Zlína, a od této sezony hraje EBEL v Záhřebu. Pomohl mi udělat si o soutěži nějakou představu.
Vaše italská mise skončila překvapivě rychle. Neváhal jste nad nabídkou Slovanu kvůli penězům, s jejichž vyplácením má potíže? Nebo vás přesvědčily garance?
Právě zmíněné garance byly pro mě důležité (za to, že hokejisté Bratislavy dostanou své výplaty, se zaručila i KHL). Vím, že jednoduše ty peníze vyplatit musí. Pro mě je teď klíčové, že jsem zpátky v KHL a mohu chytat zápasy na špičkové úrovni.
Momentálně jste s klubem v Rusku. Víte, kdy nastoupíte?
Pro čtvrteční utkání s Čerepovcem byl předem určen jako jednička Jakub Štěpánek. Teď chytá on, má fazonu, trenér mu důvěřuje. Já se snažím dřít na tréninku na maximum, přidávám si. Čekám na svou šanci.
Marek Mazanec, jehož jste ve Slovanu nahradil, odešel i kvůli tomu, že přestal dostávat prostor. Neodrazovala vás vidina toho, že budete jen Štěpánkovou dvojkou?
Takhle se na to nedívám. Podíval jsem se, kolik zbývá zápasů do konce základní části, a viděl jsem, že jich je nějakých dvacet. Vím, že si párkrát zachytám. Na svou příležitost si v klidu počkám. Hlavní je, že budu mít možnost chytat utkání na této úrovni.
Přišel jste do klubu, jemuž se výsledkově nedaří. Jaká je atmosféra v kabině?
Samozřejmě, že kdybychom vyhrávali, tak by byla lepší. Ale jsme profesionálové, musíme umět i za takové situace pracovat. Je fajn, že je v kabině hodně Čechů a Slováků, kteří za Slovan hráli i v minulých letech. Už vědí, jak to tam funguje, nikdo nepanikaří. Na postupové pozice do play-off sice dost ztrácíme, ale zkusíme s tím ještě něco udělat.
Už máte nachystanou novou masku? V Hradci i v Itálii jste chytal s tou z Rigy.
V Hradci to řešit nechtěli, byl jsem tam jen chvíli (od srpna do konce října, poslední soutěžní mač chytal Sedláček 10. října v Lize mistrů proti švýcarskému Bernu - pozn. red.). V Bolzanu mě to ani nenapadlo, ale teď už jsem domluvený s grafikem Romanem Vítkem. Do dvou týdnů bych ji měl mít připravenou, design spolu teprve vymýšlíme.
Během pár týdnů jste dvakrát změnil klub. Jak jste to snášel? Hádám, že i kvůli stěhování to asi nebylo ideální.
Máte pravdu, ideální to nebylo. Navíc jsem nic takového nikdy nezažil, dlouho jsem chytal ve Zlíně, pak jsem čtyři sezony strávil v Rize. I kvůli mé přítelkyni jsem si řekl, že už nic takového opakovat nechci. Po sezoně budu tlačil agenta k tomu, abychom vzali první nabídku, co se objeví. Už nebudu vyčkávat, jestli mi na stole nepřistane něco lepšího. Každopádně to dál beru tak, že ty nejtěžší prožité chvíle mi později v životě pomohou.
