Elite League má deset účastníků a na rozdíl od fotbalové Premier League v ní působí týmy ze všech čtyř zemí Spojeného království: čtyři z Anglie, čtyři ze Skotska, jeden z Walesu a jeden ze Severního Irska.
Dobroň tvrdí: „Úroveň soutěže by některé možná překvapila. Není vůbec špatná, protože v ní působí spousta hráčů ze zámoří, kteří si hledají angažmá v Evropě. No a logicky je pro ně nejpříjemnější začít právě v Británii.“
Podle sparťanského odchovance jde tamní hokej pomalými kroky nahoru, především v Anglii se snaží pracovat i s mládeží, aby si navýšili hráčskou základnu. Současné regule nařizují, že v každém týmu musí být na soupisce minimálně pět domácích hráčů a zbytek opravdu většinou tvoří cizinci, ale liga by podíl rodilých borců časem ráda navýšila.
I proto, že obliba hokeje se každým rokem na Ostrovech mírně zvyšuje. Právě v Anglii jsou stadiony i pro více než deset tisíc diváků a tribuny bývají po celou sezonu slušně zaplněné.
„Hokej je hodně oblíbený také v Belfastu, kde je dost velká hala. Když jsem před dvěma lety hrál za Edinburgh, měli na každý zápas vyprodáno a atmosféra byla vynikající,“ popisuje Dobroň.
Ten se po roční pauze vrací do skotského hlavního města, kde mají stadion pro pět tisíc lidí. A i když nebývá zaplněný při každém utkání, na derby s Glasgow nebo s nedalekými Fife je atmosféra hodně vyhrocená.
„Už jsem myslel, že s hokejem skončím, ale pak jsem na Facebooku viděl, že Edinburgh hledá trenéra. Já jsem se na trénování dal v Letňanech, tak jsem jim napsal a pak to vzalo rychlý spád. Všichni byli nadšení, že se chci vrátit, takže nakonec budu hrající asistent. Já se pořád solidně udržoval v kondici a teď se na sezonu poctivě připravuju.“
Dobroň si prostředí ve Skotsku nemůže vynachválit a rozbíjí zažité představy o ponurém a věčně deštivém prostředí.
„Ono když prší, tak prší tři dny, ale pak je zase dva týdny hezky. Za ty dva roky předchozího působení jsme tam s rodinou měli spíš hezčí počasí než že by bylo sychravo a nevlídno. Ale samozřejmě chápu, že když tam někdo přijede na týden dovolené a chytne tři dny deště, tak z toho má špatný dojem.“
A ještě jedna věc šestatřicetiletého beka hodně oslovila. Je jí srdečnost a věrnost tamních fanoušků. „Dokážou na hokej přijít, i když se nedaří. V Česku si lidi v takových okamžicích kolikrát řeknou, že nikam nejdou. V Británii tím žijou a mají hokej jako svátek. Jsou vděční za každý kontakt s hráčem, který mezi ně přijde.“
