Optimální doba na přesazování vzrostlých stromů je tak cca konec září, říjen. Strom má až do jara do rašení listů minimální spotřebu vody a živin a stačí mu ta troška kořenů, která dole zbyde. A do jara v zemi kořeny poněkud dorostou.

Jinak totiž plný kořenový bal odpovídá v zemi zhruba objemu větví stromu nad zemí. Jeho omezení u vzrostlého stromu na desetinu, dvacetinu musí být nad zemí kompenzováno omezením větví na pětinum - desetinu původního množství, aby zbytek kořenů stačil kmen a zbylé větve zásobovat vodou. A aby po vyrašení listů na jaře stačil ten zbytek kořenů zásobovat tu trošku těch listů živinami.  Takže kořenový bal při přesazování takového vzrostlého stromku musí být vždy co největší s největším množstvím kořenů, co je ještě technicky možné přestěhovat. Aby bylo možné ponechat víc větví.

U svépomocného přestěhovávání bývá běžné že se to provádí během 2 - 3 let. První rok se do předpokládaného objemu přestěhovaného kořenového balu přeseká třetina, polovina kořenů, druhý roky taky a případně potom třetí rok ještě zbytek. Strom si na pahýlech přesekaných kořenů vytvoří za ty roky nové jemné vlásečnicové kořínky, ty totiž jajko jediné umí z půdy odebírat poteřbnou vodu a živiny. Když se pak strom přestěhuje, tak ty nově vyrostlé vlásečnicové kořínky umožní nechat většinu větví po přestěhování na stromě či větve zakrátit jen tak málo, že to na stromu za pár let ani nepujde poznat. Ostatně mám pocit, že na těch fotkách to s těmi stromy provedli taky tak. že ty stromy nepřesazovali najednou, aby mohli ponechat původní korunu stromu.

Ostatně i tak je vždy něco za něco. Kořeny takového přesazovaného stromu už nikdy nedosáhnou původní kvality. Strom tak bude vždy mnohem citlivější na vyvrácení větrem i na poškození suchem. A pokud to bude nějaký ovocný strom, bude na stejnou plodnost  potřebovat svrchní vrstvu půdy mnohem výživnější a pravidelně zalévanou, protože kořeny půjde do mnohem menších hloubek než strom vyrostlý ze semene i než strom nasazený na tomto místě jako malý stromeček. Protože těmi kořeny nedosáhne  na vláhu a na živiny , které se nacházejí ve spodních vrstvách půdy.

Že ten článek vyšel zrovna na začátku léta, kdy je vegetace v plném proudu, olistěné stromy potřebují ohromné možství živin a vody a každé omezení přesekáním kořenů by mohlo být fatální.

Nic ve zlém. Ale očekával bych rozstříhnutí pletiva okolo kmínku a odtažení drátu od kmínku. Fotka zkresluje, ale na vypadá to, že drát je téměř v kontaktu s kůrou.

Místo juty je lepší rákos. A navíc není špatné takto silné kmínky a kostru koruny natřít speciální barvou na ochranu proti slunci. Pár let vydržet než se barva z kůry ztratí je lepší, než korní spála či mrazové trhliny.

K tak velkým stromům by nebylo na škodu do půdy přimíchat látky které dokáží v sobě zadržet vodu.

A kůlování - zřejmě mají s ním zkušenosti, ale přesto ve větrné poloze bych takové nedoporučil ani zlému sousedovi.

A to poslední - udělal bych jámu s nějakými rohy (lichoběžník, mnohoúhelník apod.) - ne kulatou mísu.

Ale od stolu se dobře radí.

A ke zkrácení větví - je to základ ujmutí stromů. Ale ten řez raději nechte na odborníkovi. Nicméně v Čechách jsme všichni odborníci na všechno, tak bude těžké najít toho, kdo to skutečně umí.

jsem z oboru a na rákos jsem ještě neslyšel pochvalu, ve většině případech se pod ním zabydlí brouci, mezi kůrou a rákosem si dělají chodbičky a tím pádem průšvih, ostatní vaše info komentovat nebudu, napsal bych román