Aktivita klíšťat je po celou sezonu ovlivněna řadou faktorů. "Například teplota či vzdušná vlhkost působí na aktivitu klíšťat prakticky okamžitě. A zvýšení teploty v určitých částech sezony může mít za následek dokonce zrychlení vývoje klíšťat a následný nárůst jejich počtu," vysvětluje Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Nedá se ale jednoznačně říci, že by se podle průběhu zimy přesně dala odhadnout aktivita klíšťat v příští sezoně. "Obecně jsou pro klíšťata i jejich hostitele méně výhodné zimy s nízkými teplotami a bez sněhu," dodává Hönig.
Každoročně začíná aktivita klíšťat v našich podmínkách většinou zhruba v březnu až dubnu, i když obecně je doba aktivace klíšťat závislá spíše na teplotě než na ročním období. "Například během letošní zimy bylo možné se s klíšťaty setkat i v prosinci nebo v lednu. Klíšťata totiž začínají být aktivní, když teploty začnou přesahovat 4 až 5 °C, vývoje do dalšího stadia jsou ale schopna až při teplotách přes 9 °C," vysvětluje Hönig.
Letošní časný výskyt klíšťat potvrzuje i Miroslava Burýšková z laboratoře Protean, jednoho z pracovišť, kde vám vytažené klíště otestují na přenosné nemoci: "První klíště k vyšetření k nám letos dorazilo už v únoru. Doteď jsme jich otestovali sedm, zatím všechna negativní."
Stejná laboratoř dokonce letos během největších únorových mrazů zaznamenala dotaz, jak je možné, že kočka neustále chodí i v mrazech domů s nacucanými klíšťaty v kožichu. Některé druhy klíšťat se na takový způsob života podle Höniga specializují: "Domnívám se, že klíšťata přežívala někde v teple, třeba v pelechu kočky či jiných zvířat." I pro domácnost s kočkou tedy platí opatrnost, více ZDE.
Předpověď rizikaAktuální předpověď aktivity klíšťat (a tedy i rizika nákazy) nabízí od dubna do listopadu Český hydrometeorologický ústav ZDE. Ve stejný čas může být ale v různých lokalitách rozdílné počasí, a tedy i jiné podmínky pro aktivitu klíšťat. |
Letošní Velikonoce mají být spíše deštivé, a přestože klíšťata vlhko milují, v dešti zalezou i ona. "Jakmile ale přestane pršet, vylezou. A bude se jim to líbit," upozorňuje Hönig. Teploty ale současně musí šplhat alespoň nad zmíněných 5 °C.
Na jaře je teplota hlavní faktor, který omezuje aktivitu klíšťat. Stačí ale, aby někde po dešti pěkně zasvítilo sluníčko a prohřálo půdu. "Kdekoliv rozhodují momentální místní podmínky, jakoukoliv předpověď je nutno brát jako orientační. Ale určitě je pravděpodobnější možnost chytit klíště v bukovém háji než v jehličnatém lese na Šumavě nebo v Krkonoších," doplňuje Hönig.
Současně platí, že čím nižší teplota (i když už je taková, aby klíště vůbec bylo aktivní), tím nižší je riziko nákazy, prokázal tým docenta Omara Šerého z Ústavu biochemie Masarykovy univerzity v Brně.
Nepodceňujte riziko. Nemůže se vám to nevyplatit
Klíšťata bohužel přenášejí celou řadu patogenů člověka i zvířat. V našich podmínkách patři mezi nejvýznamnější onemocnění klíšťová encefalitida a lymeská borelióza. Objevit se ale mohou i ehrlichióza, babesióza či bartonelóza.
"Nejúčinnější ochranou před přisátím klíštěte je volba správného ošacení a obutí, použití repelentů s obsahem DEET, pravidelná prohlídka těla během doby strávené v přírodě, následně pečlivá prohlídka po návratu a okamžité odstranění klíštěte v případě, že na těle nějaké najdete," opakuje Hönig zásady, které by měly riziko napadení klíštětem, a tedy i riziko nákazy eliminovat na minimum.
Klíště sající lidskou krev.
Pořád vás to přijde levněji než případná nemoc nebo testování vytaženého klíštěte. Názory na smysl takového testování se různí. Petr Kodym ze Státního zdravotního ústavu je přesvědčený, že lékař by vás měl léčit až po potvrzení infekce ve vaší krvi, ne jen na základě zjištění, že vytažené klíště bylo infikované.
Docent Šerý z Ústavu biochemie Masarykovy univerzity v Brně, který se testováním klíšťat na přítomnost borelií zabývá už od roku 1999, s tím ale nesouhlasí. "Moderními metodami jsme schopni z DNA klíštěte kvantitativně určit, nakolik je boreliemi promořené. A pokud bylo zakousnuté dostatečně dlouho, což člověk většinou ví, je na místě krátkodobá antibiotická léčba," vysvětluje biolog.
Právě diagnostika boreliózy je totiž u člověka značně komplikovaná.
"Imunodiagnostiku boreliózy z krve člověka lze zodpovědně provést až po několika týdnech od napadení klíštětem. Za tu dobu ale bývá infekce v těle tak rozšířená, že se antibiotická léčba často provádí už jen velmi obtížně. Přitom následkem špatně léčené nebo neléčené boreliózy mohou být velmi nepříjemné trvalé kloubní potíže, nervové potíže a až fatální poškození organismu," obhajuje smysl testování klíšťat docent Šerý za biology i laboratoř Elisabeth Pharmacon.
Podobně to vidí i Miroslava Burýšková z Proteanu: "Čekat 5 až 6 týdnů na potvrzení z krve samozřejmě můžete, ale čím dříve se s léčbou začne, tím větší je šance na úplné vyléčení. Proto je ideální stav, když se co nejdříve projeví první stadium, tedy když se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří skvrna, ale to se děje jen v 60 až 80 % případů."
"Od lidí, co mají s boreliózou osobní zkušenost, vím, že by nikdo zbytečně nečekal. Stojí proti sobě riziko zbytečného užití nízké dávky antibiotik a riziko komplikované dlouhodobé léčby. Mám osobní zkušenost se synem, kterému se skvrna objevila v místě přisátí klíštěte cca 2 týdny po návratu od babičky. Test z krve byl po dvoutýdenní antibiotické léčbě hraniční, pro jistotu se přeléčoval antibiotiky ještě další 3 týdny a výsledky z krve ani poté nedávaly jistotu úspěšného vyléčení," doplňuje.
Kde si můžete dát vytažené klíště v ČR vyšetřit a za kolik- Laboratoř Elisabeth Pharmacon v Brně provádí analýzu pomocí kvantitativního DNA testu (cena za 1 až 3 klíšťata nalezená na jedné osobě je 480 Kč). V případě pozitivního výsledku na borelie vám laboratorní zpráva poslouží jako vodítko pro ošetřujícího lékaře: udává i množství borelií, v souvislosti s dobou přisátí klíštěte i s doporučením, zda je vhodné preventivně nasadit antibiotika. Klíšťata testují i na přítomnost klíšťové encefalitidy (720 Kč) a ehrlichiózy (společně s testem za boreliózu za 720 Kč). Kombinace analýzy borelie a klíšťové encefalitidy vás přijde na 960 Kč, cena za test všech tří infekcí najednou je 1140 Kč. Klíště je možné zaslat, po dohodě i přinést osobně. - Laboratoř Gen-trend v Českých Budějovicích nabízí testy na tři nejběžnější patogeny přenášené klíšťaty: přítomnost původce lymeské boreliózy (580 Kč), klíšťové encefalitidy (720 Kč) a anaplazmózy neboli ehrlichiózy (580 Kč). Při napadení více klíšťaty je zašlete všechna, každé vyšetření vám rovněž zaúčtují jen jednou. - Rovněž laboratoř Protean v Českých Budějovicích analyzuje zaslané či donesené klíště pomocí DNA, a to na pět nemocí: lymeskou boreliózu (610 Kč), klíšťovou encefalitidu (750 Kč), ehrlichiózu (610 Kč), babesiózu (610 Kč) a bartonelózu (610 Kč). Při napadení více klíšťaty najednou je vyšetření prováděno za cenu jedné analýzy ze všech doručených klíšťat. - Státní zdravotní ústav Praha, referenční laboratoř, nabízí pouze orientační mikroskopické vyšetření klíštěte na lymeskou boreliózu (zatím přijde na 106 Kč). Klíště je možné zaslat i přinést osobně. |
Klíšťovkou bývá nakažené každé páté zakousnuté klíště
Zajímavé je srovnání výsledků, kolik vytažených klíšťat bylo infikovaných. Grafy z obou českobudějovických laboratoří najdete ve fotogalerii. Hrozivé výsledky testů na přítomnost borelií ve vytažených klíšťatech z brněnské laboratoře interpretoval docent Šerý. "V roce 2008 bylo 43 % vyšetřených klíšťat pozitivních, v roce 2009 47 %, v roce 2010 49 %, v roce 2011 byla pozitivita testovaných klíšťat pouze 18 %, což zjevně souvisí s chladnějším létem v roce 2011.
Zajímavé je i srovnání uvedených výsledků s výskytem boreliózy u klíšťat odchycených z přírody. "V přírodě je spirochetami lymeské boreliozy infikováno přibližně 10 až 30 % klíšťat. Virus klíšťové encefalitidy je nacházen přibližně v půl až 5 % klíšťat v oblastech s potvrzeným výskytem tohoto patogenu. Zajímavé je, že u klíšťat sebraných z lidí bývá výskyt tohoto patogenu až 20× vyšší," uvádí parazitolog Václav Hönig.
Co je příčinou rozdílů, se zatím neví. Podle Pavly Schneiderové z laboratoře Gen-trend vědci testují například hypotézy, že virus modifikuje chování klíšťat, která jsou následně aktivnější v hledání hostitele. Zjištění však znamená, že riziko přisátí infikovaného klíštěte na člověka je vyšší, než jaké je odhadováno z frekvence výskytu viru v klíšťatech sbíraných v přírodě.
