Tehdy se rozhlížel po informacích opravdu důkladně, ale časopisy prezentovaly většinou obrázky převzaté ze západních magazínů, totéž platilo o nákladných knižních publikacích. Pustil se proto do experimentování na vlastní pěst a prakticky bez zkušeností.
Když se dnes na jeho zahradě člověk trochu rozhlédne kolem, ovane ho zvláštní pocit. Jako by tu ještě něco scházelo. A skutečně je to tak. „Původně zde byl tovární dvůr, přesněji brusírna skla, ze které se dochoval už jen obytný dům. A i ten byl téměř na spadnutí,“ uvádí věc na pravou míru náš hostitel.
„V padesátých letech minulého století bylo vše zralé na demolici, ale předchozí majitel se rozhodl stavbu přece jen zachovat, a navíc v původním stavu. A tak měnil okna podle těch starých, dokonce i zeminu na pozemek navezl, a měl k tomu dobrý důvod. Kdekoli tu kopnete do země, narazíte na spousty střepů. Jsou dokonce i pod podlahami uvnitř,“ směje se majitel.
Když dům společně s manželkou Zuzanou, rodilou Pražačkou kupovali, měli jasný cíl. Oba chtěli stavení, které by vyhovělo jejich vkusu. Tedy žádná novostavba, ale dům s duší.
Zahrada kolem byla ovšem důkladně zaneřáděná. „Když jsme sem přišli poprvé, nenašli jsme tady ani plot, jen zbytky rezivého pletiva prorostlého kopřivami. Stavení samotné bylo oblepené několika kůlnami, králíkárnami, k tomu se kolem válely spousty všemožného harampádí, dřeva, oken, dveří… Takže počátky opravdu dramatické. A protože v první řadě bylo třeba bydlet, začal jsem s rekonstrukcí koupelny uvnitř, následovalo ještě několik dalších stavebních úprav, ale pak už jsme se věnovali především zahradě,“ vzpomínají šťastní majitelé.
Nastěhovali se v roce 1987 a několik roků po sobě stále jen likvidovali nepořádek. Pozemek začali „pucovat“ pěkně shora, od branky, a jakmile se nad domem objevil kousek volného místa, založili si tu první skalku. Tenkrát byli ještě vděční za každý keřík, který dostali od známých, případně za malou rostlinku z obchodu. Na víc nebyly peníze. Oproti tomu dnes dávají přednost vzrostlejším a pěkně zapěstovaným kouskům, pokud se ještě pro nějaký přírůstek rozhodnou. Čekat příliš dlouho je už nebaví.
Krajina jako obraz
„Kamení tady bylo všude kolem dost, takže se skalkami nebyl nejmenší problém. K tomu jsem spousty šutrů svozil z okolí, případně je vykopal při terénních úpravách okolo domu. Proto jsem si také mohl dovolit postavit místo plotu pohledné zídky s několika vyvýšenými podestami. A protože nemám rád rovné linie, lemují zahradu často v několika úrovních,“ ukazuje hostitel.
Tip i pro vaši zahradu? Nejen přísně střižený živý plot, ale i takové „umělecké dílo“ lze vytvarovat z vybraných dřevin. Zvolit se vyplatí stálezelené druhy, jež se dobře tvarují, ale i keře opadavé částečně (na snímku je ptačí zob, rod Ligustrum). Podrží si totiž většinu sytě zelených lístků i přes zimu, takže zákoutí, jehož základ tvoří sloupek s ozdobnou hlavicí a koulí, vyhlíží stále pěkně kompaktně. Přirůstající výhonky je samozřejmě nutné alespoň dvakrát za sezónu zakrátit nůžkami. |
K tomu jsou i chodníky a cestičky vydlážděné kamennými šlapáky. „Původně sice byla trasa směrem vzhůru rovná jako když střihne, ale dva roky jsem se na to díval a spokojený jsem nebyl ani trochu. Jednoho dne jsem ji proto předláždil a linii plochých kamenů jsem zvlnil. A výsledek? Daleko lepší, posoudit to můžete konec konců sami.“
Inspiraci majitelé hledali a dosud ji čerpají z nejrůznějších encyklopedií. Výsledný styl je do značné míry ovlivněný anglickým zahradním uměním, ale nebrání se ani tomu japonskému. A tak se zde v tomto duchu rodí například i zenový koutek výhradně z kamene.
Pan Vladimír však přiznává, že se pokaždé řídil vlastním citem, případně postupoval metodou pokusů a omylů. Nic si dopředu nenastudoval. „Teprve když už jsme si třeba napotřetí nevěděli s něčím rady, sáhli jsme po knížce či internetu. A rázem bylo vše jasné. Díky tomu jsme si také ověřili, že ve většině jiných případů jsme postupovali správně,“ směje se náš průvodce.
Podobně nabyli kdysi oba manželé dojmu, že jejich zahrada postrádá zřetelný horizont; chyběl jim zkrátka pocit soukromí. „Proto jsem po obvodu navršil dvojitý val osázený živým plotem. Jenže některé průhledy do krajiny bylo škoda obětovat úplně, a tak jsme si je vypůjčili jako falešné obrazy. Mimoděk jsem je pak olemoval několika průchody, či chcete-li bránami, což je jeden z prvků typických právě pro anglické zahrady. V našem případě se ovšem zrodil jen díky šťastné náhodě.“
Daň za staletou krásu, která ovšem stojí za to
Ještě jeden prvek v této zahradě zaujme každého, a to hned u branky. Je to majestátní javor klen, jehož koruna stíní téměř celý pozemek před domem. Že zavalí každý rok na podzim zahradu závějemi listí a na jaře všude kolem vyraší stovky malých semenáčků, nikomu nevadí.
Tip na příjemné průhledy Kamenné zídky a za nimi živý plot představují účinnou bariéru proti pohledům zvenčí. Příliš dlouhé linie se ovšem vyplatí narušit například falešnými průhledy s kovovými oblouky, jež tvoří pomyslné brány. Zakončené mohou být vyšším zeleným panelem, jenž vytvoří klidnou kulisu třeba větší nádobě s kvetoucími pelargóniemi na kamenném soklu. Podobné zákoutí ovšem může navazovat na významnou pohledovou osu protínající třeba i celou zahradu. |
„Je to zkrátka daň za takovou nádheru,“ říká majitel zahrady. „Ale řekněte sami, kdo má u domu podobného velikána? Proto jsem se také před časem rozhodl, že ho nechám zapsat mezi státem chráněné stromy. Když jsem pak na úřadě vysvětloval, kdo jsem a kde ten velkolepý strom roste, paní si mě prohlédla a pravila, že už o našem javoru ví a dokonce nám sama chtěla tento bohulibý krok navrhnout.“
A tak dnes mají v této zahradě chráněný památný strom, samozřejmě pečlivě ošetřený a opatřený předepsanou cedulkou. „Ale až ho budete fotit, myslete na to, aby vzadu nebyla příliš patrná potrhaná střecha na domě. Zahrada u nás zatím měla jednoznačně přednost, ale už brzy dojde i na dům. Rád bych k němu například přistavěl prosklený atelier a samozřejmě spravím i střešní kryt. V zahradě pod domem pak chceme zrušit ohniště a přibude tu ještě jedno jezírko. Takže se v naší zahradě neustále těšíme na něco nového.“
