latinsky: Cyprinus carpio
řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití
délka života: 40 let
běžná velikost: 25 - 75 cm, maximálně 120 cm
doba rozmnožování: květen-červen
Znaky
Původní forma kapra se vyznačuje podlouhlým, ze stran zploštělých tělem. Koncová vysunovatelná ústa se 4 vousky na horním rtu ( 2 páry dlouhé, 2 páry krátké). V postranní čáře 33 - 40 velkých šupin. Podle ošupení rozeznáváme několik druhů kaprů. Kapr šupinatý, kapr lysec (tělo je nepravidelně pokryto různě velkými šupinami), kapr řádkový, kapr hladký. U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. V hřbetní ploutvi je 20 - 26 paprsků. V ploutvi řitní 8 paprsků. Ocasní ploutev je zřetelně vykrojená.
Zbarvení hřbetu je tmavě zelené, boky žlutozelené až zlatavé. Břicho žlutobílé. Řitní a ocasní ploutev je slabě načervenalá.
Výskyt
Vyskytuje se prakticky ve všech vhodných revírech a díky zájmu rybářské veřejnosti je vysazován i do míst, která mu příliš nevyhovují. Najdete ho v teplých stojatých a pomalu tekoucích vodách s písečným nebo bahnitým dnem s bohatým rostlinným porostem.
V Evropě ho najdete především v řekách a jezerech Černého, Azovského a Kaspického moře. Kapr obecný byl také zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.
Potrava
Všežravec. Živí se drobnými živočichy a částmi rostlin.
Návnada a náčiní
Mezi rybáři nejpoužívanější a nejznámějším návnadou při lovu kaprů je kukuřice, rohlík a chleba. Dalšími nástrahami jsou masné červi, žížaly, různá těsta, brambory, kroupy, obiloviny, luštěniny, ovoce, burizony, extrudy atd.
Pruty se používají pevné kaprové. Máme na výběr z několika druhů prutů jako jsou např. plaváčkový, prut podle rozlohy revíru a nebo muškaření (delší prut v rozmezí 270 až 305 cm). Vlasec potřebujeme silnější s nosností 10 kg a více.
Způsob života
Zdržuje se v klidných vodách, v hlubokých a bezpečných tůních, odkud vyplouvá k hladině až za setmění. Tře se od května do července, samci mají třecí vyrážku.
ZajímavostiVánoční kapr je středoevropské specifikum. Už od středověku se mohl jíst v době půstu, protože stejně jako ostatní ryby, nebyl považován za maso. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířeno rybníkářství a kapra si mohli dovolit i nemajetní lidé. Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se u nás o vánocích konzumuje až od konce 19. století. Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc. |
