Miroslav Gajdorus miluje zvířata odmalička. "Když jsem byl malý, smýkal jsem domů veverky. Ze zoo jsem si zase odnesl malou opičku. Prostě jsem ji narval do batohu. Brácha mě práskl," vypráví.
Když mu bylo devět, vlezl ke lvům do klece. "Lvi si lehli a já jsem je hladil po bříšku. Nic se mi tenkrát nestalo, ale dostal jsem za to pořádný výprask - nejdřív od chovatele, potom od učitelky a nakonec doma. Nemohl jsem si pomoct. Zvířata mám moc rád, podle mě jsou lepší než lidi," říká.
Doma má osm koček plus jednu velkou kočkovitou šelmu - devítiměsíční mládě lva berberského, pojmenované Cézar, které si přinesl z cirkusu.
"Volali, že je nepřipojí, pokud nebudou mít revizní správu rozvaděčů, tak jsem tam jel, a když už jsem dělal ty revize, obešel jsem si celý cirkus a podíval jsem se, co tam mají za zvířata. Jakmile jsem ale viděl šelmy... Původně jsem chtěl tátu od Cézara. Toho mi nechtěli dát, řekli, ať si počkám, až bude mít potomky. Na Cézara jsem čekal šest let a teď je miminko v mé péči," říká elektrikář.
Lev zatím váží 65 kilo, ale může mít až 350
Lev Cézar cestoval po přestřihnutí pupeční šňůry k veterináři, kde se o něj dva a půl měsíce starali. Pak si ho vzal Miroslav Gajdorus. O lvíče pečuje již šest měsíců. "O chlapce v cirkusu není zase až takový zájem. Holky jsou k výcviku lepší, nejsou tak lenivé," tvrdí.
Zadarmo lvíče nezískal, musel si ho odpracovat. "Strach z něj nemám, je rozmazlený, zaútočil by jedině, kdyby se cítil v nesnázích, anebo z hladu. Jinak čeká, až k němu přijdu a strčím mu prst do tlamy, aby si mohl cumlat," popisuje Gajdorus.
Cézar nyní sežere až pět kilo hovězího denně, nějaká vajíčka, kondenzované mléko. Miluje polévky a šlehačku ve spreji. Teď váží 65 kilo, nakonec může mít až 350 kilogramů.
Kdy mu poroste hříva? "Zhruba v roce a půl a ve třech letech už ji bude mít plnou," říká chovatel.
Lva bere s sebou do práce
Revizní elektrikář pracuje sám na sebe, takže když potřebuje odjet, lva bere s sebou. Jak na Cézara reagují lidé? Většinou jsou nadšeni. "Znají ho, nebojí se, rádi se s ním fotí," říká Miroslav Gajdorus.
Když lvíče přinesl domů, jeho partnerka šílela. "Ze začátku byl rachot, partnerka měla z Cézara panický strach. Říkala mi, že jsem blázen, ovšem zvykla si. Dvanáctiletá dcera má vůči lvu respekt, ale nepárá se s ním. Když chce po ní skákat, zařve a on ji poslechne."
Lvíče spí s chovatelem a jeho partnerkou doma v posteli. "Venku bych ho nenechal, je ještě malý. Co až budu mít na zahradě dospělého lva? Budu muset udělat klec, výběh. Pomaličku už to na zahradě bourám. I potom za ním budu chodit do klece, ale počítám, že do jeho tří let s ním budu chodit ven na procházky."
