Doba se mění. V dobách kdy jsem byl malý tak jsem v životě sojku, nebo straku neviděl. Dnes mám pocit, že jsou to nejrozšířenější ptáci.

Bydlím v Praze na sídlišti a to co se tu dnes dá vidět to nikdy nebylo. Straky, sojky, brhlíci, žluny, strakapoudi a mraky jiných co nedokážu poznat.

U nás nikdo sčítat nebyl

Sám sobě sčítatelem.

Brhlíků máme v populaci na krmítku asi tak třetinu. Nejvíc je sýkorek, ale i dva páry žlůny, tři páry kosů, několik sojek, dva páry špechtů s červenou čepičkou, i hejla jsem zahlédl, vrabců je už jenom málo. Brhlíci mají rádi náš rybníček s rákosím a lekníny. Holubi se k nám bojí, v okolí je dost orlů a jestřábů. Proto mají i vrabci problém- málo mezí, křoví, potůčků, vhodných biotopů. I křepelky se objeví jednou za dva- tři roky, hnízdí pod trnkami. Předloni se k nám do lesa zatoulal i párek tetřevů, ale zase odlétli. Ti hledají ještě méně frekventovaná místa.

Zkrmuji slunečnici, tak 10 kilo za zimu a několik balení ovesných vloček. O proso nebo jiná zrnka moje publikum nestojí.

Popisované krmítko stojí mezi obcí Holušice a Sedlice na východním okraji Brd.

10 kg za zimu? To zkrmím na našem krmítku za měsíc.

To je brhlík, vy brabci.

Kdysi platilo rčení "Je jich jako vrabců na střeše". Dnes však zcela opustili města a i v přírodě je patrný - jejich úbytek. Ve svém krmítku na Vysočině, bych jejich "okupaci" jen přivítal.

Vrabci jsou něco jako létající myši. Objevují se všude tam, kde je k dispozici na volně potrava na zemi, ten zdroj zaberou a následně se rychle rozmnoží. Původem je vrabec, aspoň co je mně známo, z biotopu na rozhraní skla a stepi. V dutinách ve skalách hnízdili a na sterpi hledali obživu v podobě trav a různých semen a hmyzu.

V munulosti jich na vesnicích bylo hodně proto, protože ve výbězích drůbeže měli k dispozici celoročně potravu a v krovech starých chalup a stodol pohodlné dutiny pro hromadné hnízdění. Nezanedbatelné nebylo ani sbírání zasetého obilí na polích.

Dnes začínali mizet, protože drůbež se na vesnicích přestala chovat, krovy nových baráků bývají těsné a dnešní secí stroje na polích sejou přesně a do hloubky, semeno je navíc mořené.

Přesdlili do měst do supermarketů, autobusových a vlakových nádraží, benzínek atd, kde v konstrukcích hal a přístřešků nacházejí dutiny pro hnízdění a na zemi potravu, drobky z pečiva a obecně z potravin upadlých na zem. Fungují prostě tam, kde to ještě není pro holuby, ale už tam nějaká ta potrava je. Na vesnicích se znova začínají objevovat, zřejmě v souvislosti s rozšiřováním venkovních chovů psů a určitého návratu chovů domácí drůbeže. Co je zajímavé, vypozoroval jsem, že v současnosti pro své úkryty hojně využívají formy hustě rostoucích jehličnanů, které si dnes spousta lidí na vesnici sází do svých zahrad.