Zvenčí je to ohromný barák, ale když Adamec vešel dovnitř, bylo jasné, že tu bude čekat hodně práce. Místnosti připomínaly spíš skladiště. Stará prkenná podlaha, popraskané stěny a strop. Od toho se odvíjel charakter prací, které bude v první řadě třeba vyřešit.
Co bylo třeba řešit: vystěrkovat stěny, natáhnout nové elektroinstalace a rozvody vody pro kuchyňskou linku, udělat snížený strop a vyřešit podlahu. To se ukázalo jako zvláště tvrdý oříšek.
V rámci úspor totiž Karel počítal s tím, že zachovají starou prkennou podlahu, uvažoval, že se jenom zbrousí. Jenže to je naivní pohled amatéra.
V praxi je to daleko složitější. Podlahy lze brousit, jenže záleží na jejich stavu. Pokud jsou už hodně staré a popraskané, začínají se rozpadat. K tomu se přidává problém s hřebíky, pokud je na rastr přitlučená.
Žádný řemeslník si netroufne do tohoto „terénu“ vjet s bruskou, protože by si ji poškodil. Jednou cestou bývá každý hřebík zvlášť zatlouct do hloubky tak, aby se mašině při broušení nemohlo nic stát.
Má to však smysl jenom v případě, že podlaha opravdu stojí za záchranu. V tomto případě však řemeslník doporučil jako smysluplnější využít starou prkennou podlahu jako podklad a položit na ni novou lepenou vinylovou s tím, že si vybrali dekor dřeva, který si jim líbí.
Do montérek!Pořad můžete sledovat každou neděli dopoledne v televizi Prima nebo na PRIMADOMA. |
Podstatné pro pokládku je využít takzvané systémové desky, které srovnají povrch tak, aby na něj bylo možné položit novou podlahu. Adamec ukázal Karlovi, jak je položit, aby byl podklad skutečně soudržný a poskytl podlahové vrstvě spolehlivý základ.
Důležité je to, aby se jednotlivé vrstvy svázaly podobně, jako se staví zeď. Vytvoří se tak kompaktní základ, na který není problém položit jakoukoliv finální krytinu včetně lepeného vinylu.
Vzhledem ke stavu místnost, která se rekonstruovala, tedy kuchyně s jídelnou, která by se měla stát základem bytu, byl prvotní Adamcům odhad na náklady na klíč asi 150 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že všechny práce Karel dokázal udělat sám, platili jenom materiál a odborné práce jako elektřina a vodoinstalace.
Trošku zvláštní je v tomto případě uspořádání kuchyňské linky do tvaru písmene L, ovšem naopak kolem vnějšího rohu. O což si možná dispozice místnosti říkala, ale pro běžnou praxi nebude moc praktická. Kuchař během vaření „naběhá“ zbytečné metry navíc.
Jak se vám libí atypické uspořádání kuchyně?
Podle odhadů se jenom tím ušetřilo asi 90 tisíc za měsíc práce. Tak to už by se vyplatilo vzít si na měsíc z práce dovolenou a věnovat ji vlastní stavbě. Aspoň si tak můžete udělat představu, jak se vydělávají peníze ve stavebnictví, když se nebojíte práce.
