Reprezentační kouč Ronald Koeman na něj určitě bude spoléhat i v pátek, kdy Nizozemci nastoupí v kvalifikačním utkání o evropský šampionát proti doposud suverénní Francii.
Simons na první gól v dresu národního týmu stále čeká, třeba se prosadí právě v tomto šlágru. Navázal by tak na skvělé výkony z posledních měsíců.
„Ve velkých klubech si zatím tolik nezahrál. Ve svém věku ale potřebuje prostor, aby se mohl ukázat. Je to skvělý hráč a bude ještě lepší,“ chválil křídelníka Koeman.
Je sice kmenovým fotbalistou PSG, ale tam se doposud neprosadil. Nejprve odešel do PSV Eindhoven, odkud ho sice po roce Pařížané koupili zpět, ale o několik dní později zamířil na hostování do Lipska.
V sedmi ligových zápasech už stihl vstřelit tři branky a další čtyři připravit. Jeho trefa v utkání proti Unionu Berlín (3:0) byla navíc vyhlášena gólem měsíce září v německé Bundeslize.
„Na hřišti chci vždycky nechat všechno a vyhrát každý zápas. Samozřejmě rád dávám góly a přihrávám na ně, ale nejdůležitější je týmový úspěch,“ řekl po příchodu do Lipska.
Může ho povzbudit také fakt, že se ve čtvrtek objevil v 25členné nominaci na ocenění Golden Boy pro nejlepšího fotbalistu do jednadvaceti let. V konkurenci Juda Bellinghama, Jamala Musialy či Alejandra Baldeho to nebude mít lehké, ale šanci rozhodně má.
V dresu Eindhovenu totiž v minulém ročníku exceloval. Na titul to nakonec nestačilo, Simons se však mohl pyšnit bilancí 19 gólů a 9 asistencí ve 34 zápasech. Byl nejproduktivnější hráčem celé soutěže.
„Byla to pro mě výborná sezona. Také proto, že jsem debutoval v národním týmu,“ zhodnotil.
Na loňské mistrovství světa v Kataru sice odjel, ale nastoupil na pouhých sedm minut, zbylý čas strávil na lavičce. Až na jaře začal pod novým koučem Koemanem nastupovat pravidelně.
V létě ho nepřekvapivě PSG přivedlo zpět díky výkupní klauzuli ve smlouvě. Ta činila směšné čtyři miliony euro (zhruba sto milionů korun). Za rok v Nizozemsku vyspěl a leckdo mohl předpokládat, že v Paříži dostane konečně pořádný prostor. Jenže se tak nestalo.
Na svou šanci v nejlepších klubech Evropy tak stále čeká.
Někteří už možná zapomněli, ale Simons strávil devět let ve slavné barcelonské akademii La Masia. Tehdy se o něm mluvilo jako o velkém talentu, který může patřit k nejlepším hráčům na světě.
„Mým největším vzorem byl Xavi Hernández. Táta fandil Barceloně a pojmenoval mě po něm, takže jsem neměl moc na výběr,“ vzpomínal s úsměvem.
O to překvapivější byl jeho přesun do PSG v roce 2019. Bylo mu šestnáct let.
„Nešlo mu o peníze. Jeho okolí si uvědomilo, že v Barceloně už dosáhl svého vrcholu. Den za dnem se zlepšoval, ale klub mu nedokázal zaručit, že by v blízké době mohl nakouknout do prvního týmu,“ vyprávěl po letech Ferney Agudelo, fotbalový skaut, který byl v kontaktu s jeho rodinou.
Přestup do Francie mu ale příliš nepomohl. Za tři roky odehrál Simons za první tým něco málo přes deset zápasů, jinak nastupoval za mládežnické výběry.
Po odchodu do PSV se zdálo, že bude pouze dalším talentem, který nenaplnil potenciál.
On však svou kariéru oživil až neuvěřitelným způsobem.
Po sezoně se má vrátit zpět do PSG, tentokrát možná natrvalo. Zájem o něj však jeví Barcelona, která pravděpodobně lituje, že si ho nechala utéct. V Manchesteru City by ho pak rád viděl Pep Guardiola. Simons si bude moci vybírat.