Když o zranění mluví, zní hodně nevrle: "Nedivte se, tak dlouhou pauzu jsem v životě neměl." Zatímco jeho Bordeaux hrálo včera Ligový pohár, 33letý záložník zase zůstal doma.
Jak dlouho ještě budete bez fotbalu?
To kdybych věděl. Týden, dva, tři.
Ale podle lékařů už jste měl být dávno na hřišti.
Jo, už dávno. Nejdřív v květnu, pak v červnu, pak v září... Ale pořád mě to zlobí.
Co vás drží nad vodou? To musí být na nervy.
A co mám dělat? Nemůžu nic. Jen se zlehka udržovat a doufat, že už se svaly konečně umoudří. Lepší se to, lepší, ale všechno jde pomaleji, než všichni čekali.
Moje tělo je po osmi měsících jako zrezlý stroj
Čím to?
Nevím. Ráno jdu na trénink, odpoledne domů, ale na zápasy to ještě není. Když jdu do tréninků s větší vervou, hned mě začne něco tahat a bolet, takže si musím dát dva tři dny pauzu. Jednou stehno, podruhé lýtko, jindy achilovky. Už mi prostě není dvacet.
Navíc tělo odvyklo zátěži, že?
Bohužel, je jako zrezlý stroj. Nedávno jsem si vyzkoušel poločas za rezervu, ale není to ono. Smířil jsem se s tím, že můžu jen čekat. Nechci riskovat, když už jsem bez fotbalu vydržel takovou dobu. Až budu zralý na zápas, půjdu do toho.
Podle toho, jak mluvíte, máte hodně špatnou náladu.
Nebaví mě to. Nebaví mě o tom mluvit. Už osm měsíců popisuju jen zranění. Jsem naštvaný.
Tak mluvme o fotbale, i když v Bordeaux nemůže být příliš veselo. V lize jste devátí, v Lize mistrů máte jediný bod. Přitom minulou sezonu jste byli jako kometa, druhé místo bylo fantastické.
Jenže to bylo naše maximum, navíc jsme měli jen ligu, teď se přidala ještě Liga mistrů a dva těžké zápasy v týdnu, to už je pořádný zápřah, na který si mužstvo zvyká. Navíc v létě nepřišlo dost posil, už tehdy jsem říkal: Jakmile se výrazně neposílíme, budeme mít problémy. Ale doufal jsem, že budeme kousat víc.
|
Jak šel čas? |
Taky jste říkal, že v Lize mistrů se mužstvo vyhecuje, ale nejspíš bude ztrácet v lize. Přitom Bordeaux se nedaří nikde.
No právě. Je vidět, že máme limit a nedaří se nám ho překročit. V Lize mistrů hrajeme ustrašeně. Do Istanbulu jsme přijeli pro bod, Eindhoven i Liverpool byly o fous lepší. Kluci nejdou na hřiště s tím, že si budou zápasy vychutnávat, možná se bojí. Zato soupeři se v rozhodujících momentech chovají zkušeně.
Jste naštvaný, že to trápení musíte sledovat jen z tribuny?
No, mimo hřiště se dají zápasy těžko ovlivňovat... Kluci by mě potřebovali na place, ale bohužel.
Hlavně vynechané bitvy proti Liverpoolu vás musí štvát. Loni jste s Liverpoolem vyhrál Ligu mistrů, teď jste ho měl potkat jako soupeře.
Když nám ho vylosovali do skupiny, byl jsem šťastný. Představoval jsem si, jak znovu vybíhám na vyprodaný Anfield Road a slyším tu bouři okolo. Místo toho prd. Celý život se těším na mistrovství světa, ale pak o něj kvůli zranění přijdu. Těším se na Liverpool – a stane se to samé. Není mi přáno. Tenhle rok je černý. Snad už se to zlomí.
Jsem lazar, ne hráč. Ale do Liverpoolu poletím
Poletíte se do Liverpoolu příští týden aspoň podívat?
Asi jo, pokecám se známými, ale nebude to ono. Domlouvali jsme s Patrikem (Bergrem), že se uvidíme, ale nejspíš to taky padne. Jsem lazar, ne hráč.
S liverpoolskými kamarády jste si mohl popovídat už při utkání v Bordeaux, ne?
Po zápase jsem je zašel pozdravit do kabiny, ale nemyslete si, moc kámošů už tam nemám. I když jsem pryč teprve rok a pár měsíců, půlka kabiny je jiná.
Snad vás těší aspoň výsledky reprezentace. Jak je spokojený "fanoušek" Šmicer s rozjetou evropskou kvalifikací?
Velice spokojený. Mistrovství Evropy by nám nemělo utéct, přitom ještě v srpnu to vypadalo bledě. Prohrál se přátelák se Srbskem, skončil Méďa (Pavel Nedvěd), mezi fanoušky i v novinách se vedly pohřební řeči. Kluci byli pod tlakem, ale zvládli to bezvadně. Zásadní bylo, že vyválčili vítězství nad Walesem, to je nakoplo. Na Slovensku hráli excelentně, San Marino byla procházka a bod z Irska je výborný.
Česká cesta kvalifikací? Zatím skvělá práce
Remíza v Irsku vám nepřipadá jako ztráta?
Vůbec ne. To je skvělý bod! V Irsku se většinou prohrává, takže máme plus. Když zvládneme v březnu domácí zápas s Německem...
Tak se cesta na šampionát otevře?
Jsem optimista. Naše skupina už odkryla, kdo je favoritem. My a Němci, ti další by si měli krást body navzájem. Už to beru jako evropské poháry: když ve všech dvojzápasech uhrajeme lepší výsledky, postoupíme. A nemusí se ani vyhrávat. Ve chvíli, kdy nám skupinu vylosovali, mi připadala hodně nebezpečná. Teď už ne.
Co říká lékař reprezentace Petr Krejčí"Šmíca měl rupturu poloblanitého svalu, což je jeden je svalů zadní skupiny stehna – takzvaný hamstring. Obvykle s tím trable nebývají, ale jemu praskají svaly dál. Proč? To nikdo netuší. Možná dlouhá kariéra? Možná příliš velká zátěž? Navíc je vidět, že ani klid není lékem. Jsou to začarovaná zranění a nikomu není jasné, co přesně je způsobuje." |
