Společně s nimi slavil na stadionu, pak tým čekalo vystoupení v televizním pořadu a nakonec pohoštění v restauraci a baru, které se protáhlo až do rána. Šírl prý vydržel oslavovat zhruba do pěti.
"Bylo to docela dobré, takové rozumné, protože většina kluků jela na reprezentační srazy. Rusku jde po výhře nad Anglií o hodně, jsou si toho vědomi. Každý si to užil, i když do konce nezůstali všichni. Jeden nebo dva kluci ještě v noci jeli vlakem na sraz," řekl Šírl.
Už na letišti na hráče čekaly tisíce fanoušků. "Na chvilku jsme se tam zastavili ukázat jim ten pohár. Cestou přes Moskevský a Něvský most byli další fanoušci, bohužel na stadion, kde probíhaly hlavní oslavy, se vejde jen 22 tisíc lidí. Takže další tisíce se jich tísnily kolem stadionu," líčil Šírl.
Bojem o titul žilo celé město. "V televizi ukazovali, že když odpískali začátek, že tu snad nebyl nikdo, kdo by nekoukal," smál se hrdina, který svou trefou zařídil titul. "Lidi mě teď poznávají. Ti, kteří mě potkají, tak zastavují na podpis. Vidím, jak se o tom baví. Jiní ne třeba že by mě přímo zastavili, ale šuškají si to mezi sebou," uvedl potěšeně Šírl.
Hlavní porci oslav odstartovala show na stadionu. "Bylo tam pódium, všichni zpívali. Chodili kolem a dávali nám klubové šály, pak jsme pořád ukazovali pohár. Všichni jsme se sešli vedle sebe na tom pódiu, vedení, trenér a kapitán měli řeč," popisoval Šírl.
Pak přišla na řadu televize. "Udělali výjimečný pořad, kam mohli volat lidi a ptát se kohokoliv, na co chtějí. Na mě padlo otázka, zda je to nejdůležitější gól v kariéře. Odpověděl jsem, že
určitě, ale moc jsem se nechtěl pouštět do něčeho dlouhýho, v ruštině zase tak dobrý nejsem," smál se.
Následoval rychlý přesun na bázu, odkud se hráči rozprchli domů, ale o půlnoci se znovu sešli v restauraci. "Pilo se šampaňské, myslím, že někteří kluci si dali i vodku. Nějakej ten panáček padnul," řekl Šírl.
Na větší oslavy prý bude prostor ještě po sezoně. "V pondělí jsme odpočívali, od úterý zase trénujeme. Čekají nás ještě dva zápasy v Poháru UEFA, které chceme zvládnout. Pak bude dovolená," uvedl český záložník. Úspěch mu stále ještě úplně nedochází. "Asi si to uvědomím, až přijedu domů, pak to teprve začne," mínil Šírl.
Uplynulý ročník ruské ligy považuje za vrchol dosavadní kariéry. "Asi nejlepší sezona za těch pět let, co jsem v Petrohradu. Když zavzpomínám, tak jsem toho taky moc neprošel. V Bohemce jsem hrál, ale ve Spartě jsem se neprosadil, pak jsem zamířil rovnou sem," uvedl Šírl, který si prý dobře rozumí s koučem Dickem Advocaatem, přestože se proslýchá, že nizozemští trenéři české hráče nemají příliš v oblibě.
"Cítil jsem od něj podporu. Byl jsem vykartovaný, přesto jsem hrál další zápas. Trošičku problémem byla akorát bariéra v řeči. On mluví anglicky, já potřebuji překladatele do ruštiny. Jinak problém nebyl," liboval si Šírl.
Také proto s napětím očekává, zda Advocaat zamíří k australské reprezentaci, nebo zůstane v Petrohradu. "Bohužel se k tomu ještě nevyjádřil. Byla by to škoda, příští rok hrajeme Ligu mistrů, je to jeho zásluha. Začátek tu měl těžký, moc ho lidé nebrali, ale v druhé polovině sezony jsme jen jednou prohráli. Teď tu má hodně přátel," řekl Šírl.
Zda mu výborné výkony v Petrohradu vynesou opět pozvánku do národního týmu, neřeší. "Nepřemýšlím nad tím, nechávám tomu volný průběh. Kdyby to mělo přijít, tak to přijde. Nemyslím na to, zda se tím gólem dostanu do reprezentace," dodal.
 Radek Šírl (vespod) slaví se spoluhráči gól Zenitu Petrohrad, který rozhodl o zisku titulu ruského mistra. |
