Je to přesně dvacet let, kdy byl naposledy součástí elitní klubové soutěže. Tehdy v dobách nemilosrdného střelce Alana Shearera byl postrachem celé Evropy. Jenže pak dvakrát sestoupil z Premier League a všechno šlo z kopce.
A teď s dovolením zpátky k těm šestnácti vteřinám, které Newcastlu pomohly na třetí místo anglické ligy za Arsenal a Manchester City. Útočník Alexander Isak si vzal balon tři metry za půlicí čárou. V pozici, ze které byste ani ve snu nepočítali, že by mohl domácí Everton pozlobit. Zápas byl v 81. minutě rozhodnutý, hosté vedli 3:1. Ovšem Isak provedl něco kouzelného.
West Ham dal venku čtyři góly, v boji o Ligu mistrů Newcastle smetl Tottenham |
Vytáhlý Švéd se z kroku pustil podél levé lajny. Balon si nejprve ťukal pravačkou, vyhnul se jednomu soupeři, pak oklamal dva najednou (dokonce dvakrát). To už byl na brankové lajně, kde si šikovně strčil míč kolem stopera, který se bál, aby faulem nezavinil penaltu. Isak se ještě podíval a dloubáčkem přes brankáře předložil míč pro parťáka Murphyho.
Pokud vám nestačil detailní popis situace, neváhejte a najděte si Isakův slalom na internetu. Pokloníte se podobně jako někdejší anglický kanonýr a teď televizní expert Michael Owen: „Lepší asistenci jsem nikdy neviděl!“
Třiadvacetiletý Isak, potomek eritrejských emigrantů, už patří mezi hráče, kteří tvoří novou éru Newcastlu. Přišel loni v srpnu ze San Sebastianu za téměř dvě miliardy korun, což je klubový rekord, a týdenní výplatu mu šéfové vyčíslili na tři miliony. Ano, Isak je výjimečný, byť dlouho se o jeho talentu spíš jen básnilo.
Ale co se stalo s Newcastlem? Loni jedenáctý, předloni dvanáctý, předtím dvakrát třináctý. Bum, letos se zřejmě jde do Ligy mistrů.
Samozřejmě nelze nevidět kontroverzní byznys, který se za tím skrývá. Vždyť i zparchantělé zelenobílé hostující dresy, které hráči ve čtvrtek večer oblékli, připomínají diktátorský režim Saúdské Arábie. Newcastle byl přece odjakživa černobílý, však se klubu přezdívá Straky.
Teď se věci mění, stejně jako pořadí v tabulce. Můžou za to mohutné investice, strategické plány a pokrokový trenér Eddie Howe, který Newcastle během půldruhého roku přivedl už do finále Ligového poháru – poprvé po čtyřiadvaceti letech.
Vzrušení nejde popsat slovy, tak zkusíme čísla: návštěva v St. James’ Parku ani v jednom soutěžním utkání neklesla pod 51 579 diváků. Přitom kapacita stadionu je pouze o necelých tisíc sedaček vyšší.
Newcastle má nejlepší obranu v soutěži, inkasoval jen šestadvacetkrát. Taky útočit už se naučil, vždyť jen za posledních pět zápasů nasázel sedmnáct gólů.
A hlavně jako jeden z mála zvládá bezchybně zápasy, které zvládnout musí: proti týmům ze spodní části tabulky neprohrává, což je v boji o Ligu mistrů základní předpoklad.
Kdyby ještě teď tým tuhle šanci zazdil, bylo by to zklamání, ale kouč Howe donekonečna opakuje: „Nic není jisté, buďme trpěliví.“
Klub pro jistotu operuje se dvěma verzemi rozpočtu na příští sezonu, ta optimističtější dovolí v létě utratit za posily v přepočtu až čtyři miliardy korun. A to může být při velkolepých plánech ropných magnátů teprve začátek.