Dokonce i on, bručoun, ze kterého si utahují, že má snad pořád tentýž zarputilý výraz, tentokrát pookřál. A s úsměvem na tváři do televizní kamery líčil: „Začínáme nanovo a pořád je před námi hodně tvrdé práce. Fotbal si ale znovu užíváme.“
Zdá se, že efekt Arteta v Arsenalu zafungoval.
První dojem je velmi dobrý. Co bude dál?
Cílevědomý chlapík s neměnným účesem a výrazným obočím vrátil fanouškům během necelých dvou týdnů naději. A hráčům radost.
Best @arsenal game in a long time. Really enjoyed it.
Uplynulý rok klub s kanónem ve znaku končil v troskách, z nichž se ho nyní nejmladší trenér v lize a bývalý kapitán snaží vysekat.
Ve středu zapsal na třetí pokus svou premiérovou výhru, která byla pro Arsenal zároveň první domácí od začátku října. A teprve druhá z posledních šestnácti zápasů.
I z toho je patrné, z jaké bídy se nyní mužstvo hrabe.
„Musíme být trpěliví. Z nuly na sto se nedostanete za den, týden ani měsíc. Ale je skvělé vidět, že jdeme konečně správným směrem. Všichni Artetově filozofii věříme,“ tvrdí kudrnáč David Luiz.
„Může být jedním z nejlepších trenérů na světě,“ podpořil brazilský stoper začínajícího kouče už o víkendu, kdy ještě zlepšený výkon Arsenalu k bodům v londýnském derby proti Chelsea nevedl. To proti United to byla ve středu večer jiná.
Nápaditý a svižný fotbal, skvělý první poločas orámovaný góly Pepého se Sokratisem, a pak oddřená druhá půlka bez inkasované branky.
„Předvedená hra mě potěšila ještě mnohem víc než výsledek. Myslím, že už v prvních dvou zápasech jsme měli některé dobré pasáže. A duel proti United byl perfektní,“ popisoval Arteta.
Když vedl mužstvo před devíti dny v Bournemouthu (1:1) poprvé, už tehdy byl herní progres čitelný. Navzdory remíze Arsenal statisticky dominoval, měl sedmnáct střel, což za půldruhého roku pod koučem Unaiem Emerym překonal jen dvakrát.
Výborný vstup pak předvedl v následujícím duelu s Chelsea (1:2), brzy vstřelil gól, jenže po přestávce zkolaboval. Hráčům v závěru došly síly a v poslední desetiminutovce ho potopily i hrubé individuální chyby.
Proto se čekání na vítězství protáhlo až do nového roku. Složitých úkolů však před Artetou leží pořád mnoho.
K pohárovým příčkám už má Arsenal sice opět blíž než k sestupu, přesto v tabulce trčí až na desátém místě.
„Také zatím ještě nedokážeme vydržet celý zápas v takovém tempu, jak bychom si představovali,“ zmiňuje Arteta další nedostatek.
I samotní hráči připouštějí, že nejsou fyzicky připravení na to, aby zvládli celých devadesát minut v nově vyžadovaném tempu, což je na podobné úrovni přinejmenším zarážející.
Nejdražší posila Pepé, který v první pětačtyřicetiminutovce proti United zářil, nemohl už po hodině. Kvůli křečím nedohrál ani útočník Lacazette.
Navzdory tomu pozitiva z Artetova krátkého působení převládají.
Sedmatřicetiletý Španěl probudil jednotlivce. Maličký Torreira, kterého vrátil do přirozené role defenzivního záložníka, podal ve všech třech dosavadních zápasech dominantní výkon. I kritizovaní Xhaka či Luiz se pod novým vedením zvedli. Stejně jako Özil, fotbalista s nálepkou lenocha, jenž v posledním utkání naběhal přes jedenáct a půl kilometru, nejvíc z týmu.
Fotbalová šablona podobná té z Manchesteru City, kde Arteta coby asistent tři a půl roku koukal pod ruce Pepu Guardiolovi, zatím Arsenalu sluší.
I na lavičce mladý kouč svého mentora nápadně připomíná. Mimikou, gesty i stylem oblékání. Na severu Londýna by si přáli, aby se přiblížil i jeho úspěchům.
