Ve svých osmadvaceti letech odchytal Pařízek, bývalý gólman Brna a Drnovic, svoji první sezonu v zahraničí. V řecké lize, která bývá v první desítce evropských soutěží hodnocena vždy vysoko, pomohl Ionikosu Atény v baráži k záchraně.
Užil si až do konce - poslední dva sestupují a třetí nejhorší hraje na závěr baráž s dravcem z druhé ligy. Jenom jeden zápas, až do rozhodnutí. "Na neutrální půdě. Jako finále Ligy mistrů," řekl brankář.
Před rokem touto dobou zažil sestup s Drnovicemi, ale tvrdí, že tak vyhrocená situace nebyla. Klub tehdy padal postupně a jeho osud se dal čekat. "V Řecku byla pekelná atmosféra, bylo to velké," referoval.
Ionikos uspěl a vedení klubu s Pařízkem jako s jedním z mála cizinců prodloužilo smlouvu o další rok. Vysoký fotbalista si vybral nový byt, protože ten původní byl příliš velký, a s hřejivou jistotou se vrátil domů.
V sezoně se zhoupl od původního nadšení přes obtížné chvíle podobně jako většina nováčků všude po světě. Chytal v prvních zápasech, pak jej trenér stáhl. Pařízek začal pravidelně nastupovat až pod novým koučem ve druhé polovině ročníku. "Za patnáct zápasů jsem pak dostal sedmnáct gólů," pamatuje si.
Za svůj nejlepší zápas považuje výhru nad PAOK Soluň 4:0, to chytil i penaltu. Ale cení si i jiných výsledků: AEK Atény 0:3, Aris Soluň 0:2. "Byly to také pěkné zkušenosti, dostal jsem pěkné branky, vcelku vyrovnané zápasy," říká.
Na jihu Evropy se stačil otrkat. Na uvítanou mu kdosi na široké čtyřproudové silnici naboural zadní dveře auta, kvůli jazykovým nedostatkům málem přišel o část peněz ze smlouvy.
Ubytoval se kousek od moře, poblíž luxusních čtvrtí Voula a Glifada. Po dovolené by se tam, byť do skromnějšího apartmá, rád vrátil. "Prezident klubu řekl do novin, že se mnou byli spokojení. To je dobrá vizitka, většinu cizinců poslali domů," cení si Pařízek.
