Bylo to velmi emotivní setkání s novináři. Iniesta před ně usedl za stůl a po hlubokém nádechu zlomeným hlasem oznámil: „Tohle je moje poslední sezona v Barceloně.“ Marně se pokoušel zabránit přívalu slz.
„Je to pro mě velmi náročný den. Loučím se s místem, kde jsem strávil celý svůj život,“ prohlásil geniální záložník v přítomnosti své rodiny, spoluhráčů, trenéra Ernesta Valverdeho a barcelonského klubového prezidenta Josepa Marii Bartomea.
„Bylo to rozhodnutí, o kterém jsem hodně dlouho přemýšlel. Barcelona je nejlepší tým na světě a dal mi všechno. Tenhle klub si zaslouží mou nejlepší verzi a já bych toho v blízké budoucnosti už nebyl schopen. Pro mě je nejlepší opustit tento klub s pocitem, že jsem pro něj stále důležitý a dokážu s ním vyhrávat tituly,“ podotkl Iniesta.
Za Barcelonu dosud během šestnácti sezon odehrál 669 utkání, častěji nastupoval jenom jeho parťák Xavi. Po jeho odchodu a konci Carlese Puyola nosil kapitánskou pásku, v dresu katalánského klubu vyhrál jedenatřicet trofejí, mimo jiné čtyřikrát Ligu mistrů a osm španělských titulů. Brzy - když Barcelona neprohraje s La Coruňou - zvedne nad hlavu devátý.
Stal se legendou nejen v klubu, ale také v národním týmu, s kterým se velmi pravděpodobně zúčastní letního mistrovství světa v Rusku. V konkurenci Messiho s Ronaldem nikdy nezískal Zlatý míč, čehož magazín France Football, který cenu uděluje, velmi lituje.
Za reprezentaci nastoupil 125krát, což ho řadí na pátou příčku žebříčku fotbalistů s nejvíce starty. Dvakrát - v letech 2008 a 2012 - se Španělskem triumfoval na mistrovství Evropy, mezi tím tehdy téměř nezastavitelný tým ovládl i světový šampionát.
Kam povedou jeho další kroky, Iniesta zatím neoznámil. Jisté je, že muž, jenž minulý rok podepsal s Barcelonou doživotní kontrakt, nebude pokračovat v Evropě. „Nikdy bych nemohl hrát proti Barce,“ vysvětlil.
Svou genialitu ukázal minulou sobotu ve finále poháru, na výhře 5:0 nad Sevillou se podílel gólem a famózním výkonem, který ovacemi ve stoje ocenily oba fanouškovské tábory.
„Chtěl jsem skončit s pocitem, že jsem stále užitečný, důležitý. Chtěl jsem se rozloučit na vrcholu s trofejí v ruce. Přál bych si, aby si mě lidé pamatovali jako skvělého hráče,“ dodal na závěr své rozlučkové konference.
Tím si může být naprosto jistý.
