„Ani jednou to nebylo za faul. Přesto to považuju za skvrnu na své hráčské kariéře,“ říkal skoro omluvně před koncem roku 2000. Bylo krátce poté, co byl vyhlášen českým fotbalistou dvacátého století.
Dvakrát viděl červenou kartu jako kapitán Dukly. Důvody, za které ho sudí v minulosti poslali ze hřiště, se v porovnání se současností zdají být velmi nicotné.
„Soudruhu rozhodčí, zeď není devět patnáct,“ upozornil, když sudí ledabyle odkrokoval vzdálenost při přímém kopu v zápase proti Spartě.
„Do zdi jsem narazil při pátém kroku,“ tvrdil Masopust. Rozhodčí rukou ukázal ke kabinám, znamenalo to vyloučení., karty se totiž ještě nepoužívaly.
Pak nastala další nevídaná věc, sparťan Kvašňák sudího prosil, aby verdikt vzal zpátky. Nevzal. Byl to poprask: rozhodčí vyloučil Masopusta a dokonce doma na Julisce!
Druhý předčasný a vynucený odchod ze hřiště zažil Masopust v Brně. „Domácí museli vyhrát,“ líčil Masopust.
Jenže Dukla vedla 2:0, tak sudí poslal do kabin Jana Gelletu. „Faul ano, ale na něj,“ připomněl Masopust. Domácí snížili, rozhodčí vyloučil Františka Kneborta. „Úplně si to vymyslel,“ podotkl a k sudímu prohodil. „Udělal jste ze zápasu bramboračku.“ A následoval Geletu s Knebortem. Dukla dohrávala v osmi a podlehla 2:3.
V zápase na Kladně si Masopusta všímal ostrý bek Linhart. „Když už mě nakopl poněkolikáté, řekl jsem rozhodčímu, že nehrají fér.“ Tenkrát duel řídil rakouský sudí, kteří v šedesátých letech minulého století byli k zápasům do Československa občas zváni. Masopust za připomínku musel ven. „Asi si má slova vyložil jinak.“
Poslední vyloučení zažil v Žilině, když se snažil uklidnit spoluhráče Svatopluka Pluskala, jehož napadl domácí gólman. „Neblbni vždyť víš, že je to darebák,“ prohodil k Pluskalovi. Jenže sudí to vztáhl na sebe.
Za vyloučení Masopust nikdy nedostal dodatečný trest.
