Johana stál v pokutovém území se svěšenou hlavou. "Trenér Chovanec mi k tomu nic neříkal. V nepovedeném zápase jsme se nechtěli dál pitvat, protože nás čekal neméně důležitý duel," povídal Johana.
Žil v nejistotě, co s ním bude ve druhém utkání. Ale tušil, že na trávník nevyběhne. "Naskytla se zvláštní situace, protože dva reprezentanti nemohli hrát kvůli kartám. Proto vzali o dva lidi víc," nic si nenamlouval.
Proti Irům už měl trenér k dispozici navíc také Řepku s Bejblem, dva defenzivní hráče. Až v den zápasu, po dopolední přípravě, se Johana dozvěděl nemilosrdný ortel: není ani mezi náhradníky. Pár minut před začátkem zápasu se s podobně postiženými Novotným a Jarošíkem vyšplhal na hlavní tribunu. S Jarošíkem, s nímž ho pojí působení v Liberci i rodný kraj, během zápasu hodně debatovali.
Bylo ale vidět, jak je Johana nesvůj. O poločase přivítal svoji přítelkyni, která se vrátila z dovolené. Do Prahy přiletěla po jedné hodině odpoledne a hned pelášila na teplický stadion. "V hledišti jsem měl své nejbližší, přítelkyni, rodinu. Ale všichni berou jako já, že je úspěchem už to, že tu vůbec jsem," opakoval Johana, jenž pochází z Meziboří u Litvínova.
Hned po vítězném zápase s Iry sedl do auta a zamířil právě tam. K rodičům. Chystala se oslava. "Nějaká malou asi uspořádáme. Sezona byla náročná, navíc jsem si ji prodloužil, je k tomu důvod." Ještě před rokem a půl hrál druhou ligu v Mostě, během letoška se stal hvězdou. S Libercem zažil slavné pohárové bitvy proti Liverpoolu, nakonec vítězi Poháru UEFA. A poprvé, sice nesměle, nakoukl do reprezentace. "Rád bych se v ní udržel, udělám pro to vše," plánuje.
