Brückner vedl českou reprezentaci v exhibičním utkání pro výběru světa, při kterém se s kariérou oficiálně rozloučil Tomáš Rosický.
Na tiskové konferenci, kterou zažil v roli hlavního kouče poprvé od března 2009, nešetřil svými tradičními bonmoty, vtipkoval i mluvil vážně.
„Ono to na konci bylo smutné, když takový hráč dává sbohem. Prožíval jsem to s ním, na stará kolena jsem už trochu citlivý,“ prohodil osmasedmdesátiletý kouč.
Karel Brücknernarozen 13. listopadu 1939 Rosického vedl v reprezentaci, kterou převzal v prosinci 2001 a končil v ní po mistrovství Evropy 2008. Pak ještě necelý rok byl hlavním trenérem Rakouska. Naposled působil u národního mužstva jako poradce trenéra Pavla Vrby v letech 2013 až 2016. |
A jinak?
Všechno nádherné, až na to počasí. U nás v Olomouci naposled pršelo loni v říjnu, takže jsem se do Prahy na déšť těšil. Ale bylo ho trochu moc.
Déšť jste měl vždycky rád.
Ale teď jsem měl trochu obavy, aby to neskončilo fiaskem, abychom si nekopli čtyři penalty a nešli jsme domů. Bylo nádherné, jak to vnímali fanoušci, jak cítili s hráči. S národním týmem jsem to zažil taky a hrozně jsem si toho vážil. Myslím si, že budou následovat další rozlučky. Mám dvě za sebou, tři body z Jankulovského loučení a teď tři body s Rosickým. Šest bodů se počítá. Ale vážně, jak bych to popsal, s Tomášem jsme měli nádherný vztah, to už nejde dál popisovat.
Vybavíte si nejhezčí moment spjatý s Rosickým?
Jeden nejde, tam je x herních situací. On má typické, originální, jak už jsem
někdy popisoval, převzetí míče. Dál úžasné uvolnění, následuje všechno do kvality. To bylo jeho typické. Můžu se ještě o něco přihlásit?
Prosím?
Výjimečný hráč, který řešil výjimečným způsobem výjimečné situace. Je to třeba detail, ale...
Který Rosického zápas v reprezentaci se vám jako první vybaví?
To bych musel zalistovat... Kdybyste mi dali otázku, kdy hrál špatně, tak se mi odpovídá líp. Jinak obecně se mi vybaví ty zápasy, které jsme zkonili. Řecko, Turecko, Ghana... Ty, co jsem vyhrál, mě ve snu nestraší.
Mohl být Rosický ještě lepší, kdyby ho nebrzdila zranění. Kam to podle vás mohl dotáhnout?
Ta jeho konstituce, muskulatura, to bylo dané, že hrál tenhle fotbal. Až bude někdo jako Jenda Kollerů, tak se prosazuje jinak. Ano, ta zranění, to byly hendikepy. Přitom měl skvělou lékařskou péči a všechno dělal nejlíp ze všech, co z nám.
Už půl roku je z něj funkcionář, není pro český fotbal škoda, že se nestal trenérem jako vy?
Když s chlapci hovořím, tak je to moc neláká, to jsou výjimky. Pozor, trenéřina je těžká práce
