V této rezonanci se podle Fouska odrazil i fakt, že Češi na mistrovství Evropy postoupili popáté za sebou.
"Prestiž našeho fotbalu navíc pozvedly postupem do jarní fáze Evropské ligy týmy Plzně a Sparty. A jak se tak pohybuji na úrovni Evropské fotbalové unie a Mezinárodní fotbalové federace, musím říct, že fotbalově srovnatelné evropské země nám tenhle úspěch závidí. Hlavně kvůli tomu, že výsledky Plzně a Sparty zvedají národní koeficient," pokračuje Fousek, který je delegátem FIFA a UEFA a zároveň členem evropské komise pro futsal.
"Jenom by to chtělo, aby tyhle úspěchy nebyly jen výjimkou, ale aby se opakovaly a aby na úspěchy těchto dvou pravidelněji navazovaly další kluby, jako se o to snaží Jablonec, Olomouc, Boleslav a Liberec."
Je tedy podle vás v letošním roce na čem stavět?
Samozřejmě. Bylo by dobré, kdyby Plzeň se Spartou ještě nějaké body uhrály, i když proti Neapoli a hlavně proti Chelsea to bude hodně těžké. A samozřejmě by to chtělo, aby národní tým v březnovém kvalifikačním dvojzápase doma s Dánskem a v Arménii rychle napravil podzimní klopýtnutí v domácím utkání s Bulharskem.
Český fotbal však rovněž čeká hodně práce na diplomatickém poli. Je to tak?
Ve fotbale už dávno nejde jen o výsledky na hřišti, i když - jak praví staré rčení - tam se dělá diplomacie nejlíp. Ta si našla důležité místo na slunci, což s případnými úspěchy na hřišti úzce souvisí. Letos v květnu bude výkonný výbor FIFA rozhodovat o pořadatelství mistrovství světa ve futsalu v roce 2016, o což se Česko uchází v konkurenci Francie, Španělska, Kolumbie, Portorika a Íránu. Odrážíme se od futsalového mistrovství Evropy v roce 2005 v Ostravě, které skončilo velkým organizačním úspěchem. Dodnes držíme největší návštěvnost v historii těchto mistrovství Evropy, přestože naše mužstvo nepostoupilo ze skupiny. V Česku se zatím žádné mistrovství světa, které FIFA zastřešuje, nepořádalo.
Pomáhá českému fotbalu i nedávná minulost, tedy pořádání nejrůznějších důležitých akcí?
Samozřejmě, o našich organizačních schopnostech na UEFA dobře vědí. Úspěšně jsme zvládli v roce 1999 mistrovství Evropy šestnáctek, v roce 2001 to byl kongres UEFA, o čtyři roky později evropský šampionát ve futsalu, v roce 2008 jsme pořádali mistrovství Evropy devatenáctek. A když podobné akce zvládnete a lidi z UEFA jsou spokojeni, máte pro příštích deset let dobré výchozí podmínky pro další jednání.
Jako když loni bylo rozhodnuto, že evropský Superpohár se bude hrát v srpnu na stadionu v pražském Edenu.
Tenhle zápas musíme zorganizovat na jedničku, protože je to další příležitost dát o sobě ve fotbalové Evropě vědět. Od UEFA to byl chytrý krok, když se rozhodla poprvé dát tenhle zápas jinam než do Monaka. Ono to sice bylo hezké, když se evropská generalita scházela každý rok v Monaku, jenže znovu se dostala ke slovu diplomacie. Je to teď fotbalově-politická záležitost. Mimochodem, příští rok se o Superpohár bude hrát v gruzínském Tbilisi.
Praha se může těšit na zápas gigantů. Uvidí Barcelonu? Chelsea?
Může být, jde přece o duel vítěze Ligy mistrů s vítězem Evropské ligy. Pražané tak každopádně uvidí střetnutí evropských superklubů. Klidně se může stát, že to bude souboj Barcelony s Chelsea.
Teoreticky by se v srpnu mohly na české půdě představit i Plzeň nebo Sparta.
To opravdu jen teoreticky. Při vší úctě a obdivu k těmhle mužstvům jejich vítězství v Evropské lize nepředpokládám.
Další důležitou akcí pro český fotbal bude mistrovství Evropy jedenadvacítek v roce 2015, jehož je naše asociace pořadatelem. Jako předseda organizačního výboru tohoto šampionátu k tomu jistě máte co říci.
Momentálně dávám dohromady co možná nejvhodnější adepty pro práci v organizačním výboru. Práce bude spousta, dokonalá infrastruktura, to nejsou jen stadiony, ale i doprava, hotely, ubytování a podobně. Pak se taky pomalu chystáme na dílčí inspekce orgánů UEFA, které od tohoto roku začínají. Dále nás čekají tři takzvané velké inspekce, které proběhnou letos, v příštím roce a nedlouho před šampionátem. Ty dílčí inspekce se týkají především stadionů, na kterých se bude hrát. Tedy stánků Sparty, Slavie, Olomouce a Slovácka.
Co je zapotřebí k tomu, aby bylo toto mistrovství úspěšné?
Pro sportovní úspěch by byly nejlepší zlaté medaile, ale teď mluvíme o úspěchu organizačním, což znamená hlavně dobrá návštěvnost. Proto se připravuje koncept pro zajištění maximálních návštěv, do něhož se zapojí krajské a okresní fotbalové svazy s akcentem na mládež. A při tom také potřebujeme štěstí v kvalifikaci, aby se na tenhle náš šampionát probojovaly zvučné týmy. Protože fanoušky samozřejmě přitáhnou především mužstva Anglie, Německa, Španělska, Itálie, Francie a jim podobné.
Jak to bude s českým mužstvem, které kvalifikaci hrát nemusí?
Výkonný výbor české fotbalové asociace samozřejmě pracuje na tom, aby česká jedenadvacítka měla pro domácí šampionát zajištěnou opravdu nadstandardní přípravu.
V poslední době se v Česku hodně diskutuje o případném zavedení videotechniky do domácího profesionálního fotbalu. Tedy alespoň do první ligy. Zatímco šéfka českých rozhodčích Damková říká, že FIFA by to nedovolila, bývalý sudí Robert Henn tvrdí opak. Můžete posloužit nějakým fundovaným výkladem?
Loňský rok byl v tomhle směru rokem spekulací a nepřesných informací. Proto je zapotřebí soustředit se na fakta. Mezinárodní pravidlový výbor IFAB, což je při FIFA vrcholná instituce pro fotbalová pravidla, rozhoduje o všech změnách pravidel. Byla založena už koncem devatenáctého století v Anglii, dnes má osm členů, čtyři zástupci jsou přímo z FIFA, další čtyři z Anglie, Walesu, Skotska a ze Severního Irska, což pramení z historie. Tahle společnost se schází dvakrát ročně a loni schválila vyzkoušení dvou technologií, které hlídají brankovou čáru. Ty se zkoušely na prosincovém mistrovství světa klubů a vyzkoušejí se ještě na letošním Konfederačním poháru FIFA. Potom se to vyhodnotí a rozhodne se, co dál. Nic víc, nic míň.
Takže v české první lize bychom hlídání brankové čáry, penaltových zákroků a ofsajdů kamerami svévolně vyzkoušet nemohli?
V žádném případě. Něco jiného je, když se například experiment se střídavými starty v mládeži zkouší v nižších soutěžích. Ale pro profesionální soutěže by byl nutný souhlas FIFA, který bychom pochopitelně nedostali. I zkoušení brankových rozhodčích v soutěžích UEFA musela schválit FIFA. A protože brankoví sudí se podle UEFA až na jeden zápas osvědčili i na loňském mistrovství Evropy, povolila je FIFA i v současném ročníku italské první ligy. Takže pravdu má v tomto směru Damková, nikoli Henn.
