Snědý Carew střílí góly v Lyonu, nejlepším francouzském klubu posledních let.
"Abychom ho uhlídali musíme si pomáhat. Jeden s ním půjde do souboje, další by to měl jistit," poznamenává Rozehnal.
Urostlá postava připomíná Jana Kollera. Šestadvacetiletý norský útočník má téměř dva metry a je silný jako maorský ragbista.
"Těžko takového hráče odstavíte, musí se na něj chytře," říká Rozehnal. Hlídal Van Nistelrooije nebo Ibrahimovice, oba to jsou podobní hromotluci jako Carew.
"Všichni jsou vynikající ve vápně. Carew si navíc chodí pro míče mezi záložníky a v mžiku si o přihrávku říká před brankou."
Obtížný úkol uhlídat Carewa bude svěřen především Rozehnalovi, přitom o jeho místě v sestavě se vždycky pochybovalo.
Nedařilo se mu v srpnu ve Švédsku, kde byl v poločase střídán. Po zápase s Arménií o něm trenér Brückner řekl, že hraje fotbalové baroko. Se slabou Andorrou dokonce dostal žlutou kartu.
Ale důvěru dostal znovu. Hraje místo Reného Bolfa, který je zraněný.
Z Francie, kde působí v Saint Germain, o něm přicházejí pochvalné zprávy. Proč chybuje v reprezentaci? "Já sám nevím. Asi souhra okolností."
Mluví potichu, až zakřiknutě. "Velký tlak je na mě i v Paříži. Hrajeme za hlavní město. Když se prohraje, hned se všude píše, jak jsme v krizi."
Než o víkendu odcestoval do Prahy za reprezentací, ve francouzské lize pohlídal všechny útoky Monaka. "Bez gólu by to chtělo odehrát i v Norsku," přeje si.
Aby si zahrál i v pražské odvetě, musí splnit především dvě podmínky: uhlídat Carewa a nedostat žlutou kartu. Byla by už druhá, po které následuje trest na jeden zápas.
"Ale bylo by špatné, kdyby se do soubojů chodit bál. Vždyť jde o mistrovství světa. Když to mužstvu pomůže, tak ať kartu klidně dostanu," zdůraznil. "Pravda, nesmí to být za řeči, nebo oplácení. Ale když tím zabráním šanci, tak to je jiná."
