Když v autě pendluje mezi Rio de Janeirem a Santosem, přemýšlí, jak po 25 letech dostat Pelého znovu na Slovensko. „Když všechno klapne, přivezu brazilské hvězdy, aby si letos v září zahrály proti Československu,“ hlásí Borbély.
Přijel by i Pelé?
Bavíme se o tom. Záleží, jak se bude cítit a jak našlapaný bude mít program. Pelého práva totiž koupila americko-anglická skupina a naplánovala mu moře reklamních akcí, které musí plnit. Takže pořád někde lítá a neodpočívá, což je chyba.
Už předloni jsem viděl fotky, jak sedí v invalidním vozíku.
Voláme si každý týden a vždycky mu říkám, aby se tak nehonil. On sice vypadá svěže, jako by nestárnul, ale má problémy s kyčlemi, s klouby. Musel na operaci a jeho pohyb je omezený. Ne že by nemohl chodit, ale rychleji se unaví.
Vy se znáte od roku 1991, že?
Setkali jsme se v New Yorku a padli si do oka. Dva roky jsem mu dělal manažera. Snil jsem o tom, že ho přivedu na Slovensko a do Maďarska, což se v roce 1994 povedlo. V Košicích si pochutnával na haluškách. Bohužel musel narychlo odletět do Tokia, ale požádal mě, jestli bych nevzal jeho tehdejší manželku Assírii na tři dny do Prahy. Že by chtěla vidět to krásné město.
Legendární Pelé s knížkou o Josefu Masopustovi.
Vzal jste?
Jasně. Čekal na nás pan Masopust, který nám dokonce zařídil vládní hotel. Od té doby mě Assíria prosila: Joe, musíš přesvědčit Pelého, aby v Praze oslavil své šedesátiny. Byla to dřina, ale povedlo se.
Když jste v roce 1997 přivezl Brazilce na Letnou, byla to hořká zkušenost. Přišlo jen pět tisíc fanoušků.
Vyčítalo se mi, že jsem přivezl druhou garnituru, ale copak to se dá říct o jménech Rivellino, Edu nebo Paulo Sergio? Akci jsem navíc nepořádal já, nýbrž firma Interkoncerts. Upřímně, hodně prodělala, ale vůči nám se zachovala naprosto fér. Všechno zaplatila, jezdilo se v limuzínách, měli jsme bodyguardy. Rivellino, mistr světa ze sedmdesátého, na to dodnes vzpomíná. Byl tak unešený, že v Praze zůstal o tři dny déle.
Kolik to celé stálo?
I s letenkami 135 tisíc dolarů. Češi to ode mne měli se slevou.
Je pravda, že jste v roce 2006 nabízel Spartě služby Romária?
Když jsem to volal panu Baťovi, sparťanskému sekretáři, v šoku oněměl. Když to rozdýchal, povídá: Joe, jestli to je kachna a já ji pustím do světa, tak mě tady zabijou.
Romário v akci.
Proč to nevyšlo?
Sparta se toho lekla. Byla to doba, kdy chtěla koupit Frediho Bobice nebo Henrika Larssona. Tak jsem to zkusil trumfnout. Romáriovi už bylo čtyřicet, ale formu měl pořád slušnou a jistě by za Spartu góly nastřílel. A hlavně by to byla neskutečná bomba z komerčního hlediska. Představte si, že by na každý zápas létaly stovky reportérů z Brazílie. Bohužel na Spartu to bylo moc.
Nepřeháníte?
Vůbec ne. Romáriovi se ten nápad zamlouval, ale Sparta nebyla připravená na přítomnost takového esa.
Jak to bylo s trenérem Carlosem Albertem Torresem v létě 2008?
Podali jsme oficiální přihlášku do konkurzu na reprezentačního trenéra a dopadlo to jako groteska.
Tehdejší šéf svazu Mokrý si ho spletl s Carlosem Albertem Parreirou, koučem mistrů světa 1994.
Ostuda. Carlos už vám to neřekne, protože je v nebi, ale přemýšlel o tom seriózně. Lidi ze svazu v sobě nenašli ani dost slušnosti, aby kapitána mistrů světa informovali, že ho nevybrali. Až po čase jsem potkal vysoce postaveného člověka, který mi řekl: Ty vole, když ta vaše přihláška dorazila, všem na Strahově spadla brada. To se přece dalo tak krásně vytěžit. Ve fotbale neexistuje kouzelnější slůvko než Brasil.
Teď kouzelné slůvko dorazilo na přátelák do Prahy. Přijedete?
Než se zranil Neymar, měl jsem to v plánu. Ale bez Neymara to není ono.
Pořád je to přece Brazílie.
Ale poloviční. Neymarova marketingová hodnota je až nehorázná. Poslední tak výraznou značkou byl David Beckham a Neymar už je třikrát nad ním. Nedivím se Realu, že je připravený zaplatit 400 milionů eur.
Brazilská hvězda Neymar na loňském mistrovství světa.
To srovnání s Beckhamem myslíte vážně?
Smrtelně. Neymar je pro marketing božím poslem. Jeho přestup z Barcelony do Paříže byl z fotbalového hlediska velká chyba, ale ukažte mi někoho, kdo by takové peníze odmítl? To nešlo.
Jak to víte?
Několikrát jsem se bavil s Neymarovým tátou, zasvětil mě. Barceloně přitom stačilo, aby Neymarovi dala prostor. On by nikam neutíkal.
Co udělala Barcelona špatně?
Podívejte se na záznamy, co vyváděl Neymar v Santosu jako šestnáctiletý. Byl neudržitelný. On je geniální fotbalista a lídr, ale potřebuje volnost, aby tomu velel. Jenže Barcelona upřednostnila Messiho. Tím pádem Neymar ukázal jen padesát procent toho, co skutečně umí.
Padat umí dokonale.
Jo, je to trochu klaun, ale zrovna u těch pádů bych řekl, že je to spíš sebeobrana. Nikdo není tak surově okopávaný jako Neymar. Víte, já ho znám od dvanácti, kdy přišel do Santosu, a vždycky byl takový. Stylem hry provokoval, za každou cenu chtěl bavit diváky, s míčem šaškoval a mezi soupeři vůči němu vznikla averze. A trvá doteď. Obránci si myslí, že je chce schválně zesměšnit, tak mu nakládají.
Joe Borbély pochází ze Slovenska, ale dlouhodobě žije v Brazílii, kde se pohybuje okolo dřívějších fotbalových hvězd.
To nakládají, ale nemusel by u toho dělat takový tyátr.
On je přitom ohromně dobrý člověk. Spoustu milionů věnuje tělesně postiženým dětem. Kousek za Santosem vybudoval Neymar Institute, který pomáhá dětem z nejchudších rodin. Když tam přijedete, budete mít slzy v očích.
Dotýká se Neymar i Pelého slávy?
Kult Pelého byl, je a zůstane úplně v jiné galaxii. Smekám před dnešními hráči, obdivuju Messiho, Ronalda, Neymara, Kanea nebo Agüera, ale i kdybyste je dal dohromady, nemůžou se Pelému vyrovnat.
Mimochodem, co současná reprezentace? Dostala kapky za sobotní remízu 1:1 s Panamou?
Fanoušci se zmohli jen na to, že si z nároďáku dělali legraci. Novináři ten výkon rozcupovali.
Česko vs. BrazílieOnline reportáž v úterý od 20:45 |
Ovlivní to úterní duel s Českem?
Mám pro vás špatnou zprávu, protože Brazílie musí tu svoji blamáž napravit. Dost možná se hraje o budoucnost trenéra Titeho.
Až tak?
Už takhle není Tite moc oblíbený. Je to spíš manekýn. Fičúr, jak se říká na Slovensku. Že se stal trenérem nároďáku, to byla z nouze ctnost. Po katastrofě na mistrovství světa 2014 (Brazilci dostali nálož 1:7 od Němců) nechtěl být trenérem nikdo. Odmítl Dunga i Luxemburgo. Přemluvili až Titeho, ale už tehdy se vědělo, že to není ideální volba.
