V sobotu ještě odehrál za Mönchengaldbach ligový zápas na Schalke, pak se vydal do Prahy na sraz národní mužstvo před kvalifikačním dvojzápasem v Rumunsku a s Arménií.
Heinz jako obvykle přicestoval bez velkých zavazadel, do tašky naskládal jen reprezentační oblečení.
Jenže v pondělí pozdě večer podepsal tříletou smlouvu s Galatasaray a do Istabulu vyráží rovnou po středečním zápase v Olomouci.
Do Německa pro věci se zatím vracet nebude. "Ze začátku budu muset asi hodně nakupovat," žertoval. "Byl jsem totiž smířený s tím, že v Mönchengladbachu zůstanu."
Mönchengladbach za něj dostane v přepočtu necelých 70 milionů korun, ani Heinz nebude škodný. "S podmínkami jsem spokojen."
Celý přestup se seběhl rychle. "Přišlo mi, že se kluby dohodly beze mě a nanesly mi to jako hotovou věc. Ale kdybych si postavil hlavu, tak by se mnou nikdo nehnul."
To nejspíš ale nehrozilo. Dlouhý a známý je příběh o tom, jak Heinz chce pryč z Německa. Během jara ho v klubu odstavili, pak mu nevyšel přestup do Sparty.
V létě měly zájem Celta Vigo a Marseille, ale s Mönchengladbachem se nedohodly na odstupném. A Heinz překvapivě začal sezonu v základní sestavě.
"To je ten největší paradox. Když se mi v Německu konečně začalo trochu dařit, tak odcházím."
Nové působiště ještě neviděl. Se zástupci klubu se setkal na letišti v Düsseldorfu, s trenérem Geretsem mluvil po telefonu a smlouvu podepsal faxem.
"V pondělí jsem tam měl letět na otočku. Než podepíšu, tak jsem to tam chtěl vidět. Ale nakonec jsem si to rozmyslel. Chtěl jsem mít klid na národní mužstvo. Tak za mnou měli přiletět oni, ale zase narychlo nedostali víza," líčil Heinz.
"Pro mě je důležité, že mě chce trenér. Měl bych hrát to svoje, levého záložníka a hodně dopředu."
Do Turecka poletí zatím sám bez rodiny. "Těším se, Galatasaray je velkoklub. Jen má strach o svoje holky," přiznal. "V podstatě nevím, co nás tam může čekat. Takže to nejdřív omrknu a pak se rozhodneme."
