Takže když se tam nedostanete s reprezentací, tak tam pojedete alespoň na výlet?
Zvažuju to. Ale nevím, jestli zrovna budeme mít volno. Každopádně když to půjde, tak bych se na dva zápasy mrknul rád. Chtěl bych se tam vydat s Karolem Kiselem ze Slavie a ještě jedním kamarádem.
Nebylo by to sebetrýznění?
Ale tomu člověk neuteče. Mistrovství bych stejně sledoval v televizi. Proto bych alespoň ty dva zápasy vidět chtěl.
Z toho vyplývá, že v postup už vůbec nevěříte.
Už v pátek může být definitivně rozhodnuto. Kdybyste se mě zeptal, jestli v postup věřím, tak odpovím, že na 99 procent ne. Ty výsledky, které bychom potřebovali, podle mě nedopadnou. Ale kdybychom byli ve hře i po zápase na Maltě... Bylo by to senzační, ale zase to ještě není stoprocentní.
Četl jste si tu řadu podmínek, co by se muselo stát?
Do detailů jsem se po tom nepídil. Na druhou stranu člověk nevěří ani tomu, že vyhraje v loterii. A taky se to někdy stane.
Dovedete si představit, že skončíte druzí a stejně do baráže nepostoupíte?
To by bolelo ještě víc.
Je to pro vás o to horší, že jste si na mistrovství světa nikdy nezahrál a za další čtyři roky vám bude čtyřiatřicet?
Byl jsem náhradníkem na mistrovství světa v Německu, které bylo úžasné. Je škoda, že jsme teď přišli o Brazílii, protože to bude jedno z nejlepších mistrovství. O to víc to bolí.
Tehdy v Německu jste sice v konečné nominaci nebyl, ale zůstal jste tam s týmem.
Trenér Karel Brückner mi dal možnost, že jsem tam s ostatními mohl zůstat. Takže jsem tam strávil čtrnáct dnů dovolené a trénoval s ostatními. Po dvou zápasech jsem odjel do Prahy, protože nám začínala příprava se Spartou.
Co je teď před dvěma zbývajícími zápasy největší motivace?
Chceme ty zápasy zvládnout kvůli koeficientu, abychom měli při losu kvalifikace mistrovství Evropy 2016 co nejvýhodnější pozici.
Může vás hnát dopředu vidina mistrovství světa 2018?
Na to teď nemyslím, to je ještě daleko. Člověk neví, co bude za týden. Vždyť ani nevím, kdo bude trenérem a jak na tom budu zdravotně. Je tam spousta aspektů. Teď se soustředím jen na ty dva zápasy, které nás čekají.
Ale se spoluhráči se o budoucnosti bavíte, ne?
Kdyby se mě někdo ptal dneska, jestli chci pokračovat, tak chci. Poslední rok se nám nepodařil, ale šance na mistrovství Evropy je větší. Pokračovat bych chtěl, ale nikdy nevíte, co bude.
Třicet přeci na stopera není žádný věk.
To není, ale nikdy nevíte, jestli trenérovi budete zapadat do jeho stylu. Je to hrozně složité. Vemte si Jirku Jarošíka, který hrál za Celtic nebo Chelsea a v reprezentaci taky nemá moc startů. Opakuju, že bych reprezentovat chtěl, ale záleží, jak to všechno bude vypadat.
A co Tomáš Rosický?
Tomáš je strašně důležitý hráč, který pak dělá ten rozdíl. Myslím, že další takový hráč tady zatím nedorůstá. Třeba už někde běhá, ale bohužel ještě není vidět.
Myslíte, že bude pokračovat i v další kvalifikaci?
Věřím, že ano. Ale je otázka, jak na tom bude zdravotně a jak se k tomu postaví Arsenal.
Kdybyste byl v jeho kůži, tak byste se rozhodl jak?
Nevím, tohle říct nemůžu. Záleží na tom, jak to bude cítit on. Ale každopádně za sebe můžu říct, že Tomáš je nenahraditelný. Takových hráčů je málo v celé Evropě. Kdyby měl lepší zdraví, tak už hraje za Barcelonu nebo Real Madrid. Vždyť on když nehraje tři měsíce, tak na něm ta pauza není vůbec znát. Já bych se do toho musel tři měsíce dostávat. On to má od Boha.
