Hrál za Spartu, Lazio Řím a Juventus. Táhl českou reprezentaci, které dělal kapitána. Vyhrál šest ligových titulů, Pohár UEFA, Pohár vítězů pohárů, evropský Superpohár a spoustu dalších trofejí. Získal i stříbro a bronz na mistrovství Evropy. V roce 2003 získal Zlatý míč.
Jak na úspěšnou kariéru Nedvěd vzpomíná?
Nejhezčí gól: „V roce 2004 jsme hráli s Juventusem v Lize mistrů na stadionu Ajaxu Amsterdam a vyhráli jsme jedna nula. Já dal tehdy moc hezký gól, na který rád vzpomínám. Bylo to z hranice vápna, odkud jsem to trefil šajtlí do šibenice.“
Podívejte se na sestřih některých gólů. Nedvěd měl na mysli číslo tři, které začíná v čase 1:05:
Největší zážitek: „Hezkých zážitků bylo za těch dvacet let hodně. Ale když musím vybrat, tak asi mistrovství Evropy. Jak v roce 1996, kdy jsme skončili druzí, tak v roce 2004, kdy jsme došli do semifinále. To byla mistrovství, která se nám hodně povedla.“
Nedvěd v PrazePodpořil mladé fotbalisty Ačkoliv je Nedvěd zaneprázdněný funkcí viceprezidenta Juventusu, minulý týden přijel do Prahy. Podpořil mladé fotbalisty v projektu Adidas Tango Squad. Za hráči mezi šestnácti a čtyřiadvaceti lety přijel na turnaj, který se hrál na umělé trávě v industriálním prostředí haly ČKD. Tango Squad je komunita mladých fotbalistů z Prahy, kteří mají vliv ve své komunitě, například na sociálních sítích. Mladí Hráči budou díky projektu ve středu dění a budou mít přístup na nejžhavější akce a k fotbalovým hvězdám jako právě v sobotu k Nedvědovi. "Navíc je to celosvětový projekt, který je podle mě dobrý. Zvedli jsme ze sedačky a od PlayStationu čtyřicet kluků... Jsem rád, že udělají něco pro sebe a zahrajou si fotbal," řekl Nedvěd, jenž se za Adidas stal ambasadorem projektu. |
Nejlepší zápas: „Česko - Holandsko na mistrovství Evropy 2004. Nevím, jestli to byl můj nejlepší zápas, ale jako tým jsme tam podali výborný výkon. Prohrávat dva nula s Nizozemskem a pak to otočit... Bylo to nahoru, dolů. Viděl jsem to od té doby asi dvakrát v televizi a byl jsem překvapený, kolik šancí oba týmy měly. Byl to zápas, který se lidem musel líbit.“
Nesplněný sen: „To, že jsem nikdy nehrál za Manchester United. To by se mi líbilo. Přestup nikdy ve hře nebyl, jen do Chelsea. Líbila se mi generace kolem Paula Scholese nebo Ryana Giggse, které jsem obdivoval. Trochu jsem záviděl Karlovi Poborskému, který za Manchester hrál, zažil skvělé zápasy a vím, že ho tam pořád mají rádi.“
Největší vítězství: „Řeknu, co mohlo být největší vítězství. Kdybychom porazili AC Milán ve finále Ligy mistrů v roce 2003. Ale ten zápas jsem bohužel kvůli žlutým kartám nehrál a na největší vítězství nedošlo. To je největší zklamání kariéry.“
Nejbujařejší oslava: „Oslav bylo taky hodně... K fotbalu patří. Tady řeknu asi hned tu první v roce 1996, když jsme se vrátili z mistrovství Evropy. To byla hodně velká oslava, která nás stála hodně sil.“
Pavel Nedvěd při utkání fotbalové baráže proti Belgii (14. listopadu 2001)
Pavel Nedvěd při utkání fotbalové baráže proti Norsku (12. listopadu 2005)
Fotbalový vzor: „Když mi bylo asi deset, tak byl mým vzorem Honza Berger ze Sparty. A v pozdějším věku, to už jsem za Spartu sám hrál, to byl Jirka Němec. Chtěl jsem být jako on. Těmto dvěma hráčům jsem se chtěl podobat.“
Nejlepší spoluhráč: „Já jich měl vážně hodně. Nechci urazit ostatní, ale když mám říct jednoho, tak Zlatana Ibrahimovice. Je to útočník, který řeže obránce, má strašnou sílu a na svoji výšku i výbornou techniku. Ale když přišel do Juventusu, tak neuměl střílet na bránu. A dneska? Je to hlavně díky tomu, že si ho po každém tréninku vzal trenér Capello a půl hodiny střílel na bránu. A on se v tom velmi zlepšil. Do té doby tolik gólů nedával. Vidíte, je to v tréninku.“
Velký rozhovorBaví Nedvěda život funkcionáře? A co říká na české hráče? Co mu u mladých chybí? |
Nejnepříjemnější protihráč: „Těch bylo taky hodně. Asi Javier Zanetti z Interu Milán. To byla moje krevní skupina. Hodně běhal, byl neúnavný, pořád koncentrovaný. Bylo těžké se proti němu prosadit. V nějakém podobném dotazníku navíc na stejnou otázku řekl moje jméno, takže je to vzájemné.
Nejlepší trenér: „Tady říct jedno jméno nemůžu. Začnu od Pepíka Žaloudka, který měl světové věci už tenkrát. Pak jsem měl trenéry jako Zdeněk Zeman, Dino Zoff, Sven-Göran Eriksson, Fabio Capello, Didier Deschamps, Claudio Ranieri... Vyberte si. Ale já říct jednoho nemůžu.“
Současný fotbalový sen: „S Juventusem Turín jsme se vrátili do špičky v Itálii. Teď s prezidentem chceme, abychom se vrátili do evropské špičky. Chceme vyhrát Ligu mistrů. Uvidíme, jestli se nám to někdy povede. Třeba ne, ale uděláme pro to všechno.“
Motto: „Když něco děláš, dělej to pořádně. Když jsem šel hrát fotbal, dělal jsem to naplno. A když jsem se šel bavit, tak jsem to taky dělal naplno. Tohle motto platí pro jakoukoliv činnost.“
