Poté, co zhodnotil vystoupení svého týmu, dobře naložený jablonecký trenér prohodil: „Samozřejmě Brnu přeji, aby se co nejdřív vrátilo do ligy. Je to druhé největší město v republice a myslím, že sem liga patří.“
Petr Rada tím trochu předběhl, prvoligová příslušnost Zbrojovky ještě zcela ztracená není. Ale po domácím krachu 0:3 s Jabloncem se nachází ve stavu klinické smrti.
„Je to blbý, jsem z toho smutný,“ procedil brněnský obránce Lukáš Vraštil. „Dokud bude naděje, tak budeme samozřejmě bojovat, ale ty šance už pomalu mizí. Furt promarňujeme jednu za druhou a donekonečna to nejde.“
Teď už Zbrojovce nezbývá než vyhrát poslední tři ligové mače a doufat, že jí pomůžou i ostatní výsledky. Ale je to vůbec možné, když na jaře z jedenácti partií zvládla vítězně jedinou?
„Už se snažíme do toho jít tak, že nám jakoby o nic nejde, aby nám to nesvazovalo nohy, protože situace je tragická. Dá se říct, že horší už to být nemůže,“ stýská si Vraštil.
Ještě trudnější než počty je to, co Brňané předvádí na hřišti. „Když se daří, hráči si víc věří. Chyby není tolik vidět, soupeř je nepotrestá. Ale ve stavu, v němž jsme, nás soupeř vysvléká do naha,“ sděluje trenér Roman Pivarník.
Co tedy obnažil Jablonec? Například jak lehce prostupná je brněnská defenziva. Ve 21. minutě neubránila zpětný pas na skórujícího Lukáše Masopusta, o pět minut později po nezvládnutém dlouhém míči „vyrobil“ penaltu Milan Lutonský.
„Dvakrát se nám dostali do vápna a dali dva góly,“ zoufal obránce Petr Pavlík. „Nemáme pokryté hráče, nejsme důrazní v šestnáctce. Při prvním gólu nám (Masopust) odskočil a byl úplně sám. Při druhém gólu se kluci nedomluvili, kdo tam má běžet, a byla z toho zbytečná penalta.“
Podle Pivarníka šel druhý zásah na vrub Musefia Ashirua, kterému se nechtělo vrátit. Jenže problém je hlubší.
„Když se podíváme na krajní hráče jiných mužstev, tak dvojice spolu spolupracují. U nás bohužel kromě Acosty spolu důsledně neběhají a komunikace dopředu taky není, jaká má být,“ poznamenal kouč Zbrojovky. „Nemáme takové mužstvo, aby si ofenzivní hráči mohli dovolit vyklusávat, nechodit do soubojů a nebránit. Tohle je špatné a musí se to změnit jinými typy hráčů.“
Jestliže dozadu Zbrojovka hoří, dopředu je přímo zoufalá. V sobotu ve druhém poločase líněji působící Jablonec zatlačila, jenže pořádně ohrozit jeho bránu nedokázala.
„Chvílemi jsme hráli opticky jakžtakž fotbal, ale do vápna se nedostaneme,“ uznal Vraštil. „Když už přijdou centry, tak nejsou přesné a jsou to takové bochánky. Jablonec vyplňoval prostory a bránil, jak se v lize bránit má,“ podotkl Pivarník.
Ten po předchozím duelu na Dukle sepsul své muže, že se bojí hrát. „Dnes to bylo lepší, nemůžu říct, že bychom nechtěli. Ale je to o určité kvalitě hráčů na stranách, o hře jeden na jednoho, nábězích a přihrávkách. Balon do šestnáctky musí být přesný a najít našeho hráče, což se nám vůbec nedaří. A když už ho najde, tak ten hráč netrefí bránu,“ lamentuje Pivarník. „Pokud nedokážeme jako mužstvo dobře bránit a útočit, těžko můžeme na něco pomýšlet.“