Kdo se bojí, nesmí do lesa, praví známé rčení. V případě brněnských fotbalistů se dá lehce poupravit: kdo se bojí, nesmí do (soupeřova) vápna.
Právě nedostatek kuráže v něm a jeho nejbližším okolí činí ze Zbrojovky nejbezzubější tým ligy. Ve třinácti duelech dala do kupy pouhých osm zásahů, z nichž dva jsou navíc oficiálně vedeny jako vlastní.
„Je to v našich nohách. Musíme to zlepšit,“ má jasno záložník Miloš Kratochvíl. Ideální čas na nápravu se nabízí už dnes, kdy poslední Zbrojovka od 16 hodin hostí Teplice.
Právě bezradné počínání ve finální fázi je dalším z neduhů, který se před více než měsícem jmenovaný kouč Roman Pivarník snaží napravit. Reprezentační oddech mu k tomu nabídl širší prostor.
„Měli jsme dostatek času zapracovat na určitých věcech a hodně jsme se věnovali koncovce,“ prozrazuje padesátiletý muž. „Do střeleckého tréninku dáváme zápasové situace. Hráči zakončují z pozic, odkud padají góly. Zápas je samozřejmě něco jiného, ale potřebujeme na tom pracovat, aby hráči nabrali jistotu a nakopali určitý počet střel,“ přibližuje Pivarník.
Ten zatím vedl Zbrojovku ve čtyřech duelech a mimo ten první mu podřízení gólovou radost neudělali. Co jim k tomu chybí? „Těžko říct,“ reaguje Kratochvíl. „Šance si vypracujeme každý zápas, to vidí každý. Asi potřebujeme víc klidu a musíme najít nějakého střelce. Hráče tady na to máme, akorát nám to tam musí spadnout. Věřím, že pak se to rozjede.“
Nářek na neproměňování šancí je pro fotbalisty typický, jenže za brněnskou impotencí se toho ukrývá víc. Zbrojovka průměrně vyprodukuje deset střel na zápas, což je třetí nejnižší ligový údaj.
K tomu, aby doručila míč do protivníkovy sítě, jí chybí nejenom pevnější nervy a šikovnější nohy, ale také v úvodu zmíněná kuráž. „V zápasech, hlavně venku, se zbavujeme rychle balonu nebo ho kopneme do šestnáctky na jednoho hráče, abychom něco nepokazili. A to je špatně. Ty věci se musí dohrávat, hráči si musí věřit,“ upozornil Pivarník po poslední porážce v Jablonci.
Jinými slovy řečeno: kdo neriskuje, nevyhraje. „Fotbal je o tom, že se kazí. Jsou samozřejmě základní věci, kde se kazit nesmí, v rozehrávce místo na riziko není. Ale čím se hraje výš, s o to větším rizikem musíme hrát. Vštěpuju hráčům, aby se nebáli kazit, bez toho to nejde. Hráči to musí zkoušet,“ oznamuje Pivarník. „Ukazovali jsme si to a vypadá to, že odvaha v tréninku je větší. Doufám, že to přeneseme i do zápasu.“ To však může být zádrhel. „Těžko se chodí do rizika, když víte, že jste poslední a potřebujete bodovat,“ podotýká Kratochvíl. „Musíme začít od jednodušších věcí a dopracujeme se k tomu,“ doufá.
Právě mladý záložník hostující z Plzně je jedním z mužů, kteří by měli brněnskou ofenzivu rozhýbat. To platí rovněž pro posilu z Příbrami Tomáše Pilíka a zejména pro útočné duo Michal Škoda – Francis Koné. První uvedený je s pouhými dvěma zářezy nejlepším brněnským střelcem, druhý ještě za Zbrojovku neskóroval vůbec a čelí výtkám, že se vyhýbá soupeřově pokutovému území.
„Začal to chápat. Jeho úloha je sklepnout nebo udržet balon a dostat se do šestnáctky. Pracovali jsme na tom a vnímá, co potřebuje zlepšit,“ hlásí Pivarník. „Říkáme mu to pořád a už je to o něco lepší. Víme, že je Francis silný, ale hlavně potřebujeme, aby to předvedl ve vápně, kde se rozhodují zápasy,“ doplňuje Kratochvíl.
Podle něj se mění nejen útočné návyky Zbrojovky, ale také celkové uvažování. „Nevím, jestli jsme si to uvědomili pozdě, ale už víme, že nám teče do bot. Nemůžu říct, že jsme začali víc makat, protože makáme každý trénink a zápas, ale něco se změnilo,“ tvrdí Kratochvíl. „Musíme na podzim vydolovat co nejvíc bodů, aby byla druhá část klidnější. Teplice hrají dobrý fotbal, ale venku se jim úplně nedaří a my si věříme.“
