Mohl působit jako kondiční kouč v tenisové akademii v Minneapolis, místo toho před osmi lety kývl na nabídku svého spolužáka z fakulty Davida Holoubka a šel ke sparťanskému dorostu. Opět vzal na milost fotbal, který dlouho hrával, v dresu Slavie si připsal dvanáct prvoligových startů. Teď ale cepuje nadějné sparťany výhradně online.
Jak se z toho nezbláznit? „Nejlepší lék na tuto dobu je být aktivní, ne jen pasivně ležet a přemýšlet na tom, jak je doba zlá. A třeba se začít věnovat i něčemu jinému, co člověk doteď nedělal. Já začal dceři stavět domeček pro barbíny, takže teď vrtám, řežu, lakuju,” usmívá se Tomáš Hašler.
„Zaměřujeme se na to, aby hráči měli široký pohybový fond, musí být pohybově dokonalí, všestranní. A také mít zdravý charakter. Kdo tomu nedá všechno, nemá šanci uspět.“
