„Ukazuje se, že každý může získat body s každým. Nic není rozhodnuté,“ zdůrazňuje Jílek. „Pokud přidáme aspoň jedno vítězství, jistota prostřední skupiny by mohla být. Ale klubovou ambicí je jednoznačně, abychom se porvali o šestku.“
Sice by v ní kvůli bodovému manku reálně o evropské poháry nehráli, ale další zápasy se špičkou se pro růst hráčů a plnější tribuny hodí.
Ostatně jestli Hanáci do elitní tuzemské šestky patří, či nikoli, odhalí závěrečné mače, ve kterých postupně vyzvou čtvrté Slovácko, první Plzeň, šestý Hradec a třetí Spartu.
„Čekají nás krásné zápasy,“ těší se Jílek. „Všechno jsou to soupeři z první šestky, takže by to mělo být dostatečným motivem, abychom nabídli i dostatečnou herní kvalitu. A nejen to, co nás zdobí momentálně, což je běžecká kvalita a herní disciplína. Věřím, že už v dalším utkání to bude lepší.“ Na Jílkovi je patrné, jak moc prahne nejen po bodech, ale i po zábavném fotbalu.
Rád by vrátil lidi na Andrův stadion, jako se mu to podařilo před čtyřmi lety, když se atraktivní hrou plnou náběhů a rychlé kombinace dostal s týmem plným odchovanců z druhé ligy až do kvalifikace Evropské ligy proti Seville. Náročný olomoucký divák se bude na Sigmu nejspíš vždy dívat přísnou pohárovou optikou, jež započala na začátku devadesátých let evropským tažením mančaftu Karla Brücknera.
Výhra nad silným Libercem? Fajn počin, jenže modří se zmohli na jednu šanci a ve druhé půli jen odkopávali. Ani argument, že Slovan má ve svém středu Tiéhiho, Frýdka, Gebre Selassieho nebo Višinského, tedy hráče s přehledem, nevystačí.
„Naše klasické strachování o výsledek. Není to o tom, že bychom neměli naběháno,“ přemítal křídelník Tomáš Zahradníček. „Nelítáme v oblacích. Jsme si vědomi, že některé zápasy nebyly ideální. Dvě výhry jsou ale důležité pro psychiku.“
Pevná obrana. Hledání tvůrce
V domácí soubojové lize je vybojovaných výher mnohem víc než těch „umělecky krásných“. Viz Slavia minule nad Českými Budějovicemi nebo často vedoucí Plzeň. Navíc když Olomouc, jež z posledních čtyř utkání třikrát nedostala gól, přehrávala Baník, Teplice či Bohemians, byly z toho jen dva body...
Přesto Jílek po cenné výhře slyšel otázku, kdy že se Sigma nebude o výhru třepat a přidá další góly.
„Strašně rád bych na to uměl odpovědět,“ vydechl. „Některé situace byly až groteskní, kdy kolem nás není na deset metrů jediný hráč a my jsme to jen flákli na náhodu. Musíme lépe rozlišovat mezi bezpečností hry a herností. Určitě to nebylo tak, že bychom jim řekli, že druhý poločas jen umlátíme. Zatím evidentně se nám v tomto směru nedaří. Je to ale o práci a bodech.“
Převládlo mínění, že Jílek disponuje za poslední roky nejlepším kádrem, byť s Kalvachem, Houskou nebo Plškem měl hernější tým, čili vhodnější pro jeho způsob fotbalu.
Na hrotu má však skutečně na výběr. Na Mojmíra Chytila se vyplatí chodit. Jeho krytí míče v kombinaci s charakterem je příkladné.
Antonín Růsek má výbornou kopací techniku, ale potřebuje zlepšit hru bez balonu a do tiché povahy přidat oheň. Silák David Vaněček se vrací po zranění, bude platný.
V záloze zase běhá devatenáctiletý talent Kryštof Daněk, který se nebojí hrát individuálně, byť týmově to do sebe ještě úplně nezapadá.
Jílek nepochybuje, že jeho i hru Sigmy dokáže se svými asistenty zvednout. U náročného vysokého napadání nechce skončit.
V létě je pro něj stěžejní příchod tvůrčího záložníka, ač věří, že dobrý střeďák vyroste ze Spáčila. Leč po konci smlouvy zmizí González a kontrakty končí také Hálovi a Zahradníčkovi. Pokud odejdou oba, i křídla bude třeba doplnit; mladíci Uriča se Šípem se mezi muži ještě otrkávají. I proto by se hodila mistrovská skupina a větší zápasy, ve kterých Hanáci bez bázně ukážou potenciál pro kurážný fotbal, co baví.
