Devětadvacetinásobný československý reprezentant Luhový se k duelu na Letné vrací v rubrice "Očima experta", která vychází na internetové adrese fotbal.idnes.cz.
"Sparta v tomhle souboji narazila na soupeře, který šel důsledně za svým cílem. A tím bylo neprohrát. A ze zajištěné obrany se případně pokusit získat tři body.
Je fakt, že Liberec vsadil hlavně na defenzivu, ale tomu se vůbec nelze divit. Zvlášť při avizovaných sparťanských vyhlášeních, jak zkvalitnili útočnou fázi, a jak vstřebali systém se třemi útočníky. V žádném případě to však od libereckého mužstva nebyl beton za každou cenu. Lídr tabulky hrál nanejvýš efektivně a to nejen v obraně.
Na liberecké defenzivě mně imponovalo, že obránci si nic nekomplikovali. Když to šlo, snažili se získané míče konstruktivně rozehrávat na spoluhráče před sebou, ale jak hrozilo větší nebezpečí, jednoduše míče odkopávali kamkoli. Navíc bránění v podání stoperské dvojice Zápotočný - Košťál bylo příkladně tvrdé a agresivní.
Jak říkám, takovou říznou defenzivu si nechám líbit. Jenže viditelně neseděla sparťanům, kteří si s ní vlastně celý zápas nevěděli rady.
Snaha a bojovnost se hráčům Sparty sice upřít nedaly, ale finální fáze jejich útočných akcí byla sotva průměrná. Přihrávka do jasné šance byla pro všechny sparťany skoro nadlidským úkolem. Prosadit se při tak velké převaze brankově jen jednou, to je slabota.
Naopak lekci z efektivity předvedl Liberec. Pokud si vzpomínám, tak se dostal jen do tří nebezpečných situací, ze kterých vytěžil dva góly. A že k tomu druhému pomohla Hanekova teč, to na tom vůbec nic nemění.
K neefektivní sparťanské ofenzivě jedna poznámka
Podle mě Zdeněk Pospěch nemůže hrát na pravém křídle. Pravý útočník to prostě není, navíc je v tomto prostoru jakoby uzavřený.
Pospěch ke své typické hře potřebuje mnohem víc místa, potřebuje před sebou mít prostor pro rozlet. Pravý obránce nebo pravý záložník, to jsou jeho místa. Z nich dokáže v roli falešného křídla přesprintovat kdekoho, dostat se do přečíslení, přesně odcentrovat. A umí i zakončit.
Ale jako ortodoxní pravé křídlo právě tímhle svým typickým způsobem Pospěch soupeře zaskočit nedokáže. Chybí mu ten potřebný moment překvapení. A znovu opakuju, že tento hráč není pravým křídlem.
Víc by mi na tomto postu seděl Slepička, ale nejlepší by podle mě bylo, kdyby sparťani hráli v rozestavení 4 - 4 - 2 s Pospěchem na pravém kraji zálohy.
Kdybych měl zhodnotit sparťanské posily, dost rozpačitě na mě působili Zabavník s Hanekem, nebylo to zkrátka ono. Nejspíš budou potřebovat víc času.
Řepka do obrany určitě patří, ukázal své přednosti ve vzdušných soubojích, ale v některých momentech mi připadal poněkud vlažný. A ty Hanekovy těžkosti při prvním libereckém gólu způsobil právě Řepka nepřesnou lajdáckou přihrávkou od levé lajny.
Kóňa mě docela zaujal, určitě ukázal, že má předpoklady. A Lustrinelli? Ten jistě platným útočníkem bude. Gólově se prosadil a kdyby neměl velký den liberecký brankář Čech, byl by to těsně před koncem zase Lustrinelli, kdy by Spartě zachránil aspoň bod.
Řepka shodil sám sebe
Nakonec ještě k Řepkovi. Strašně mě zklamal svými řečmi po zápase. Nechal se slyšet, že Liberec si nezaslouží vyhrát ligu, a že pro něj samotného by byl liberecký titul potupou. Řepka se tímhle svým vyjádřením přede všemi pořádně shodil. Plácá cosi o potupě a sám sobě tím udělal pěknou ostudu.
Řepka tak celé fotbalové veřejnosti bezděčně přiznal, že on je vlastně prvním sparťanem, který porážku od Liberce neunesl. Místo aby chlapsky přiznal, že si prostě on a spoluhráči nedokázali s tímhle soupeřem poradit.
A dovedu si představit, co by asi tak Řepka prohlašoval o současné Spartě, kdyby byl hráčem Liberce. Řepka byl prostě se svými řečmi trapný. Tím spíš, když i z libereckého tábora se v posledních týdnech ozývaly hlasy, že se Spartou se pro jaro pořád ještě počítat musí."
