I proti zlomyslnému ničení majetku jsou kluby pojištěny. Není to však jednoduchý proces.
„Je nebezpečí, že pojišťovna nám smlouvu neobnoví nebo vypoví,“ potvrzuje Kliment.
Není divu. Loni se při derby zničil majetek v rekordní hodnotě 200 000 korun, teď za 70 000.
Zaplatit, pokud se stadionem prožene povodňová vlna nebo vítr utrhne část střechy, proč ne. Ale vysázet desetitisíce, jestliže si neurvalci uspořádají ohňostroj a hrají si na válku? Dávat jim peníze na tohle nemá chuť žádná pojišťovna.
V sobotu nejprve světlice vystřelovali slávističtí chuligáni, vzápětí se v opačném rohu stadionu objevil transparent „Rudé peklo“. Vzplály ohně, létaly plastové sedačky.
Jedna utržená sedačka na stadionu – to je tisícikorunová škoda. Ale ne vše u pojišťovny projde.
Jaké jsou rekordní škody velkých klubů z vandalství |
Slavia: 200 000 Kč (duben 2004). Po derby se Spartou byly desítky vytrhaných sedaček, provalený plot a od světlic propálená tartanová dráha. Ostrava: 100 000 Kč (říjen 2004). Při Poháru UEFA s anglickým mužstvem Middlesbrough vandalové utrhli 30 sedaček a házeli je po sobě. Olomouc: 50 000 Kč (květen 2004). Baník po výhře v Olomouci získal titul. Jeho fanoušci slavili, provalili plot a zdemolovali reklamy. Liberec: 30 000 Kč (únor 2004). Příznivci Baníku zničili 20 sedaček a propálili sítě za brankou. Navíc došlo k inzultaci sudího. Sparta: zanedbatelné. Škody jsou tak malé, že je klub ani neuplatňuje u pojišťovny. |
„Likvidátoři většinou chtějí, abychom sedačku zkusili opravit. A když se to podaří, tak škoda do 500 korun není pojistná událost,“ popisuje Jakub Kahoun, předseda představenstva ostravského Baníku.
Kluby se snaží chránit svůj majetek co nejlépe. V posledních letech zmodernizovaly své arény, všude jsou místa k sezení, umělé osvětlení, roste počet otáčecích reklam a velkoplošných obrazovek.
To všechno si pojišťují. Namátkou: pojistka na novou olomouckou tribunu stojí 36 000 korun ročně, velká obrazovka v Liberci 150 000 a celý ostravský areál kolem 700 000. „Klidně to platíme, vyplatí se to, vždyť jsme do úprav stadionu dali 40 milionů,“ říká Kahoun.
Kromě majetku se kluby pojišťují i proti vandalismu. Toyota Arena, nejmodernější stadion v zemi, kde hraje Sparta, je takto chráněna do výše pěti milionů.
„Ale nikdy jsme pojistku neuplatnili. Škody byly minimální, nevyplatilo se to,“ tvrdí tisková mluvčí klubu Lenka Raková. „Máme výborný kamerový systém i ochranku, která proti řádění výtržníků včas zasáhne.“
Chytit ty, kdo ničí zařízení stadionu, a žádat po nich náhradu škod, by byl logický postup. V životě to chodí jinak. Když běžnému člověku vykradou byt, je rád, pokud policie nechytí zloděje, jelikož peníze od něj těžko vymůže. Podobně u vandalů.
„Před víc než rokem jsme je odhalili, ale dodnes s nimi neproběhl soud. Jsou to v podstatě nevymahatelné peníze,“ vysvětluje Petr Šír, technický ředitel Liberce.
Výtržníci nezaplatí, pojišťovna ano. „Kéž by se dalo pojistit i proti dalším nešvarům,“ lituje Šír.
Rasistické projevy, dýmovnice na hřišti – za to i další prohřešky kluby platí tvrdé pokuty. Proto když přiletěla plastová lahev na sudího, musel dát Liberec 200 000 korun ze své pokladny, stejně jako Baník téměř milion za rvačku fanoušků v evropském poháru.
Strahov v plamenech aneb kulisa pražského derby Slavia - Sparta (1:1). |
V průběhu utkání Slavia - Sparta měli práce i hasiči. |
Brankář Sparty Jaromír Blažek se pokouší uhasit světlici. |
Fanoušci Sparty při derby se Slavií, které skončilo 1:1. |