Od února 2018, kdy Páníka propustili poprvé, je to ve Zlíně sedmá změna na exponovaném postu trenéra. Páník převzal tým loni v březnu na 14. místě a na stejném ho odevzdal kouči juniorky Janu Jelínkovi, než klub najde adekvátního nástupce. Štafetu nejstaršího trenéra Fortuna ligy tak převzal jablonecký Petr Rada.
Páník u zlínských fotbalistů skončil. Záchrana ano, dojem mizerný |
Páníkův konec nepřekvapil. Klidně mohl přijít dříve. Nahnuté to měl po domácím čtyřbrankovém debaklu od pardubického nováčka. Zlínští bossové zkušeného barda podrželi. Ale jen na dva týdny do příštího domácího utkání s Opavou. Šťastná remíza ani razítko na ligovou záchranu Páníka nezachránily. Kdyby Zlín s odpadlíkem prohrál, nikdo by se nedivil.
Po březnové reprezentační pauze není v lize bodově horšího mužstva než Zlín, který se tak už teď řadí mezi žhavé adepty sestupu v příští sezoně. Na hráče jako by padla jarní únava, na hřišti působí mdle, bez zápalu. Po pardubickém fiasku se zpovídali naštvaným fanouškům. Ani to je neprobralo z letargie.
„Chceme dodat mužstvu nový impulz do zbylých utkání soutěžního ročníku,“ stojí v oficiálním prohlášení na webových stránkách klubu.
Není sporu, že Zlín nakopnout potřebuje.
Otázka, jestli odpovědní vědí, jak na to. Už před startem jara sliboval Páník přestavbu mužstva.
Výsledek akce „mládí vpřed“? Slaměna si vynutil přestup do Olomouce, Kolář, který při svých sporadických startech nikdy nezklamal, dřepí na střídačce a na pravém kraji defenzivy se trápí přeškolený stoper Cedidla.
Je smutnou pravdou, že ve Zlíně se hráči momentálně nezlepšují, v tom lepším případě stagnují. Doby, kdy Fastav dodával hráče do Sparty, Slavie nebo Plzně jsou minulostí. Posledním, o něhož měly kluby z velké trojky zájem, byl loni v létě Cheick Omar Conde. Zlín ho Spartě neprodal a teď už ho nemá ani on. Gambijskému záložníkovi vypršelo v březnu pracovní povolení a dodnes se nevrátil. Čirý amatérismus – hráče, jeho agenta i klubu.
Ze zlínských nákupů za poslední roky přitom patří Conde mezi těch málo, které se podařily. Otázkou totiž je, jak vůbec zlínský skauting (ne)funguje. Z plápolajících vlajek za severní tribunou, které připomínají státní příslušnost hráčů klubu, by si mohli na Letné pomalu vyrobit zeměpisný atlas. Kdo si ale dnes vzpomene na Jonathana Bijimieho z Demokratické republiky Kongo, Duvala N’Zembiho z Gabonu, Andra Giorgazdeho z Gruzie nebo Josipa Baliče z Chorvatska? Je záhadou, proč Zlín angažoval španělského záložníka Pedra Martíneze či francouzského útočníka Toutou Mponoda, když jen vysedávají na lavičce.
Po Olomouci do Zlína? Trenér Látal konec nekomentoval |
Na jedné straně klub plýtvá penězi za neproduktivní cizince, na druhé licituje s domácími hráči o pár tisíc korun na nové smlouvě . Tohle kabinu nestmelí. I proto se kapitán Jiráček rozhodl v únoru ukončit předčasně smlouvu. Mimo jiné naznačil, že ne všem v týmu se měří stejným metrem.
Ve Zlíně si zakládají, že jsou rodinným klubem. Jistě, majitel Zdeněk Červenka zná všechny jeho zaměstnance jménem, že to ale na trase hráči – trenér – vedení nefunguje, mluvili po svém konci Roman Pivarník i Josef Csaplár.
„Obávám se, že i kdybych odešel, problémy zůstanou,“ řekl prorocky Csaplár v říjnu 2019 pár hodin předtím, než se ze Zlína po pěti měsících pakoval. „To je na majiteli a vedení, oni musejí něco řešit,“ vzkázal tehdy Červenkovi a generálnímu řediteli klubu Zdeňku Grygerovi, kteří primárně zodpovídají za skladbu týmu a realizačního štábu.
Ať už zlínské mužstvo po Páníkovi převezme Miloslav Machálek, Juraj Jarábek, Radoslav Látal, nebo Vítězslav Lavička, nečekejte zázraky. Ve Zlíně se musí změnit mnohem více než trenér.