Co už se změnilo po úterním odchodu trenéra Soukupa v šatně?
Hned při prvním tréninku jsme si s hráči řekli nějaká pravidla. Kvitovali jsme, že si hráči přiznali, že teď je řada na nich. My jim jako trenéři můžeme pomoci. Ale to hlavní musí zvládnout oni na hřišti.
Působil jste častěji jako trenér brankářů, nebo jako asistent?
Vždycky jsem měl specifikaci asistent trenéra plus trenér brankářů. Vždy to bylo tak napůl.
Pavol ŠvantnerNarodil se 25. listopadu 1966 v Brezně na Slovensku, kde začal v devíti letech s fotbalem jako brankář. V 17 letech odešel do Vítkovic, kde byl v kádru tehdy prvoligového týmu, který v té době získal svůj jediný titul v historii. Na vojně byl ve Znojmě a vrátil se do Vítkovic. V roce 1993 přestoupil do Dukly Praha, kde zachránil federální ligu. Další rok odešel do Košic, odkud se vrátil do Vítkovic. |
Jste spíš klidnější povaha. Umíte se i naštvat?
V soukromí jsem klidnější povaha. Ale na hřišti jsem emotivnější. Dokážu zvýšit hlas a dokážu se i naštvat. Fotbal prožívám.
Křičíte v šatně?
Když je to třeba, tak ano. I tady. Když jsem dostal z pozice asistenta slovo, tak jsem hlas zvýšil, pokud to bylo třeba. To k tomu patří.
Pozoroval jste napětí v kabině za působení trenéra Soukupa?
Zaznamenávali jsme takové střípky, že v kabině není taková pohoda. Něco jsem vnímal.
A řekl byste, co dělal Soukup špatně? Co hráčům vadilo nebo nevyhovovalo?
Tohle bych nerad rozebíral. Nechtěl bych hodnotit trenéra Soukupa. Zkrátka měl svoji vizi, kterou tu chtěl uplatnit. Jak se mu to dařilo, nebo nedařilo, to bych nechtěl hodnotit.
Byla to dobrá vize?
Tady se nechytila.
Bylo na ní i něco pozitivního?
Určitě. Je typem modernějšího trenéra a to chtěl uplatnit i tady. Byly tam dobré věci. Ale každá vize či představa si musí nějak sednout. Někdy to trvá déle, někdy to jde hned. Tady to trvalo déle a nedařilo se představy naplnit.
Co byste rád v týmu co nejdříve změnil?
Snažíme se s Martinem Vozábalem v první řadě zlepšit přístup mužstva v přípravě a hlavně k utkáním. Vnutit týmu bojovnost, správnou fotbalovou agresivitu. To jsme tady v poslední době postrádali. Poctivost na hřišti, která tady mužstvo dříve zdobila.
Jaká je současná atmosféra v mužstvu?
Atmosféra se zlepšuje, je vidět odhodlání. Hráči si uvědomují, jaká je situace, a vědí, že za ně nikdo hrát nebude.
Slyšel jste o tom, že vás tipují na sestup? Jak to vidíte?
Takovou situaci neprožívám poprvé. Takže vím, co to obnáší. Budeme se snažit tuhle pozici vyvrátit. Dát těm, co nás na sestup tipují, pádnou odpověď. Takovou, že na konci sezony my těmi sestupujícími nebudeme.
Věříte si jako trenéři, že situaci zvládnete?
Nevěřit si, tak do toho nejdeme. Jsem optimista. Nebude to jednoduché, to si také uvědomujeme.
Českobudějovický Mkoyar Hrayr (vlevo) si v přípravném utkání kryje míč před Janem Štohanzlem z Mladé Boleslavi.
Mladoboleslavský útočník Lukáš Magera (vpravo) bojuje v přípravném utkání s Pavlem Novákem z Českých Budějovic.
Už jste zažil sestup s Bohemians 1905. Co je na něm nejhorší?
Zažil jsem sestup i tady. To bylo těžší než v Bohemce, i když to zlehčovat nechci. Když jsme spadli tady, bylo to hrozně vyrovnané a měli jsme to ve svých rukou do posledního kola. Remizovali jsme třeba doma 0:0 s Opavou. Po podzimu jsme přitom na sestup nevypadali. V Bohemce to bylo jiné. Nebyly peníze a všechno k sestupu směřovalo. První rok jsme záchranu s úzkým kádrem uhráli, ale pád asi nešlo zastavit.
Co hrozí, když budějovický tým sestoupí? Co je nejhorší?
Všechno. Finance, kdy klub ztrácí podporu partnerů. Nejlepší hráči koukají odejít. Je to obrovský průšvih. I pro region by to byla obrovská ztráta. Je tu jen jedna první liga a jedna druhá liga. To je pro celý kraj málo.
Může se stát, že se s kolegy trenéry neshodnete? Jak to případně budete řešit?
My jsme s Martinem Vozábalem naštěstí na stejné vlně. Může se stát, že se neshodneme, ale domluvit se umíme. Bylo by špatné, kdybychom měli pořád stejné názory. Vždycky tam musí být i názor proti. Ale my se známe už jako hráči a vždycky nám to klapalo.
Počítali jste body, které musíte uhrát?
Nerad počítám, nerad kalkuluju a nerad tipuju. Víme, že když uhrajeme více bodů než soupeři kolem nás, tak se zachráníme.
Los prvních tří jarních kol máte krutý. Do Ostravy, doma Sparta a do Liberce, který obhajuje titul. Nemusíte z těch zápasů mít ani bod.
Každý soupeř bude těžký. Kromě jednoho dvou týmů je však všechno hratelné.
Českobudějovický Petr Benát (vpravo) v hlavičkovém souboji s českokrumlovským Jiřím Cardou.
Českobudějovický útočník Jakub Řezníček se v přípravném utkání proplétá českokrumlovskou obranou.
Vrátíte některé hráče z juniorky, které tam poslal trenér Soukup, zpět do kádru A-týmu?
Před utkáním v Ostravě ne. Ale může se stát, že hráče z juniorky využijeme.
Teď jste dostal šanci. Když se však nebude dařit, přijde záhy nový trenér.
To je úděl každého trenéra. Tahle alternativa může nastat.
Jak je možné, že má hráč kádru nadváhu? Mluvilo se o staronovém hráči Jaroslavu Černém.
Jsou hráči, kteří když dva dny netrénují, okamžitě naberou. Jiní hráči nebudou půl roku trénovat a budou mít stejnou váhu. Jarda Černý je takový typ. Přišel později, pak byl zraněný. Teď ztrátu dohání. Trénuje naplno a ještě si přidává.
Pojede do Ostravy?
Je v nominaci a bude připravovaný i do utkání. Je to zkušený hráč, který nám může pomoci.
V Ostravě bude rušno, jistě nastoupí útočník Milan Baroš.
Atmosféra by měla motivovat i naše hráče. Pro fotbal je to jen dobře.
