"Pořádný koňárek a už to bylo. Zbytek zápasu jsem chytal prakticky bez pravé nohy, nešlo na ni skoro ani došlápnout," popisoval 26letý Kořínek.
Za normálních okolností by neotálel se střídáním. Jenže teď už Zlín neměl kam sáhnout, do branky by musel někdo z hráčů v poli. "Kluci ví, že jsem tvrdý chlapík. Že to tam prostě vydržím," pousmál se.
Jenže celý Zlín byl v Plzni "na ručník". A pohled na gólmana, přemáhajícího bolest, vzbuzoval až lítost. "Ale ta noha potřebovala nápor, proto jsem třeba i odkopával balony od branky. Kdyby sval ztuhl, pak už bych to tam asi nevydržel," popisoval Kořínek.
Baránka střídal po prvním vstřeleném gólu Viktorie. Ve druhém poločase však lovil míč ze sítě ještě čtyřikrát. "V kabině nás trenér seřval, podusil pokutami. Všichni jsme se hecovali. Jenže pak přijdeme na hřiště a vypadá to úplně obráceně," kroutil hlavou zlínský brankář.
Dvě branky inkasoval po rohovém kopu Horvátha. Nejdřív ho zblízka hlavou překonal Ševinský, v druhém případě plzeňský kapitán zakroutil míč přímo do branky. "Kopl to krásně. Z té právé nohy jsem se tam těžko dostával. Ale měl jsem to mít," uznal Kořínek.
