Úspěšnou minulostí se neohání, vychytanou nulou proti slavnému londýnskému Arsenalu se nevychloubá. "Myslím, že to polovina kluků v Ústí ani neví," tvrdí Michal Vorel, nový gólman posledního celku ligy.
V 35 letech už se smiřoval, že je pro něj elitní soutěž zamčená, a přece dostal klíč. Od Ústí, kde má nahradit Radima Nováka, jenž jde "pod kudlu" s kolenem.
Mladá Boleslav s hostováním souhlasila. Končí mu tam v létě smlouva a ona ušetří za plat hráče, kterého nechala chytat jen v béčku.
michal Vorelfotbalový brankář - Ústí n. Labem, 35 let V první lize odchytal 73 zápasů, ten poslední za Mladou Boleslav v září 2009. Se Slavií má dva tituly, působil i v Dukle Praha, Blšanech, Ostravě, Opavě a Jihlavě, které pomohl do ligy. Na Slovensku nastupoval za Senec a Púchov. Měří 197 centimetrů. |
Překvapila vás ligová nabídka?
Už jsem s tím nepočítal. V Boleslavi jsem byl někde mezi áčkem a béčkem a už jsem nečekal, že by mě někdo oslovil. Zvlášť v pětatřiceti, kdy je člověk fotbalově starý. Jsem rád, že se Ústí ozvalo.
V Boleslavi už jste kvůli končící smlouvě perspektivu neviděl?
Láďa Maier, asistent a trenér brankářů, chtěl mít v přípravě dva gólmany, takže se to muselo respektovat. A já byl v rezervě pro potřeby áčka, kdyby se něco stalo.
Mrzí vás, jak to dopadlo?
Alespoň jsem chytal v béčku. Sice je to třetí liga, ale člověk zase pravidelně hraje. A tréninkové jednotky jsou podobné.
Ústí berete jako šanci, jak si znovu někde říct o smlouvu?
Není mi jedno, jaké to angažmá bude. Nemůžu si z toho udělat holubník. Chci podávat co nejlepší výkony. Ale jestli z pozice jedničky, to si teprve musím zasloužit.
Nepřekvapilo vás pověstné buňkoviště na ústeckém stadionu?
Nejsem zaskočený. Většinu kariéry jsem strávil v menších klubech, kde zázemí bylo takové nebo makové. Nějaké zápasy jsem tady už dřív odehrál, není to tragédie. Nezaráží mě nic. Město Ústí může být vůbec rádo, že se tady fotbal dělá na takové úrovni. Je to skromný klub, samozřejmě jinak zabezpečený než Mladá Boleslav, i proto jsem kývl na jiné podmínky.
Jaké jsou šance na záchranu?
Nechci vykřikovat, že se udržíme. Budeme hrát a uvidíme.
Ústí bylo chválené za útočný fotbal. Sledoval jste ho?
Moc jsem na ligu nekoukal, jen občas v televizi. Mám dvě děti, to mi zabere většinu času. Všeobecné povědomí, že Ústí hraje dobrý fotbal, mám. Většinou platí, že se umírá na krásu. Ale není to nic, co by se nedalo změnit.
A nestraší vás příděly, které Ústí dostávalo? Novák musel skousnout sedm gólů v Plzni, čtyři s Ostravou i na Spartě.
To je fotbal. Není to žádná ostuda pro Ústí s ohledem na to, za jakých podmínek se do ligy dostalo a v jakých pracuje. V evropských soutěžích jsou ty rozdíly také, speciálně v holandské lize. Pro diváka je to pěkné, pro trenéra smutné.
Vy jste si veselé chvíle prožil ve Slavii, s níž máte dva tituly. Jak na tuhle kapitolu vzpomínáte?
Krásné období. Ale taky minulost, která se už nevrátí a nebude se opakovat. Člověk se k tomu může vrátit z novinového výstřižku, ale nesmí si mazat med kolem pusy, proč by to nemohlo být znovu takové.
Je to už pryč.
V Lize mistrů jste vychytal nulu proti Arsenalu. Životní zápas? Kdepak. Sice šlo o Ligu mistrů, ale já měl minimum práce a tým odvedl maximum do obrany. Arsenal přijel pro bod, který s nějakou nechutí vůči terénu a počasí uhrál.
Tituly se Slavií jsou tedy víc, že?
Na jednom jsem se podílel, na druhém minimálně, ale byl jsem v kádru.
V lize už víc není, je to pěkné.
Jak jste vycházel s gólmanem Vaniakem, který pochází z Ústí?
S Martinem v pohodě, byť je trošku svůj. Já ale s nikým neměl problém. On přišel díky tomu, že jsem se zranil. Zadařilo se mu, což pro mě nebylo jednoduché skousnout. My spolu neměli nějaký konflikt, že bychom si házeli klacky pod nohy. Alespoň z mé strany.
V čem je svůj?
Má svůj život, žije v takovém svém světě. To se nedá ani popsat.
Brankáři jsou pověstní podivíni. Jste jím také?
Já vám řeknu, že ne, a támhle vám deset lidí řekne, že jo. Asi každý má svůj svět.
