„Šlo to rychleji, než jsem čekal. Myslel jsem, že už to je definitivní konec sezony, ale po měsíci už tento týden trénuju s týmem,“ těší Kadlece.
V úvodu zranění se přitom bál, že bude mít přitahovač zcela utržený nebo bude mít poškozené tříslo – s levým už přitom musel na operaci loni, kvůli čemuž přišel o většinu podzimních zápasů. „Tříslo je v pořádku,“ vydechl si po vyšetření v Německu.
Díky tomu má ještě naději, že se v dresu Slovácka objeví v některém ze zbývajících čtyř utkání. „Vypadá to dobře. S blížícím se koncem sezony už má hodně kluků různé problémy, takže je možné, že už v sobotu pojedu s týmem,“ tuší Kadlec.
„Čeká nás teď anglický týden, ten jsme v lize ještě nezažili. A může se stát, že se kvůli tomu sestava i trošku prostřídá,“ připomíná bývalý reprezentant, že po sobotním duelu na hřišti Bohemians hned následuje úterní domácí zápas s Opavou a v neděli další cesta do Prahy na Duklu.
Slovácko do nadstavby vstoupilo vysokou výhrou 5:1 nad Příbramí, po níž se vyhouplo do čela skupiny o záchranu, na barážové příčky má šestibodový náskok.
„Samozřejmě bychom rádi měli klid co nejdřív. Strašně důležitá byla výhra nad Příbramí. Máme to nejlíp rozehrané ze všech, klíčové bude hlavně dál zvládat domácí zápasy,“ uvažuje Kadlec.
Pomoct k tomu chce co nejdřív i on sám. „Člověk už není nejmladší, tělo se ozývá, ale zásadní je hlava. Štvalo mě, že nemůžu pomoct týmu, což je znamení, že nechci končit,“ popsal. „Pokud by to tam nebylo, člověk by sedl na tribunu a vyhovovalo by mu to tam víc než na hřišti, nemělo by smysl dál pokračovat. Uvidíme, jak to bude příští rok.“
Tím bývalý hráč Sparty, německého Leverkusenu a tureckého Fenerbahce naznačil, že s kariérou ve svých čtyřiatřiceti letech nekončí.
„Bavili jsme se s vedením Slovácka a čekám na nabídku. Už předtím jsem říkal, že bych nechtěl kariéru končit takto, nějakým zraněním a podobně. Co mám zprávy, měl by být i zájem ze Slovácka, sedneme na to, a když ani jedna strana nebude vymýšlet nesmysly, domluvíme se, rád bych ještě rok pokračoval,“ poznamenal Kadlec.
