Není z těch jabloneckých fotbalistů, jako jsou současné ofenzivní hvězdy týmu Trávník, Masopust či Chramosta, o které by se po utkáních přetahovali novináři a televizní štáby na rozhovory.
Nenápadný dříč u levé postranní čáry Matěj Hanousek je však v jedné aktuální statistice nejlepším hráčem klubu.
V letošní sezoně nastoupil do všech soutěžních utkání v základní sestavě a odehrál v nich nejvíce minut ze všech fotbalistů z jablonecké kabiny: 12 zápasů v první lize + dva v Evropské lize + jeden v Českém poháru MOL Cupu = 1 346 minut.
Střídán byl pouze v 86. minutě v úvodním ligovém kole v Ostravě. „Takovou situaci zažívám poprvé a zatím to po fyzické stránce zvládám. Teď nás ale asi čeká to nejtěžší období v sezoně, kdy se tři týdny prakticky nezastavíme. Samozřejmě jsem rád, že zatím pořád hraju a dokud budu moct, tak budu na hřišti dál strašně rád,“ uvedl 25letý jablonecký obránce Matěj Hanousek.
K této neotřesitelné pozici mu kromě kvalitních výkonů pomohl i letní odchod Zeleného do Slavie, protože tak zůstal jediným „vyučeným“ hráčem na post levého beka. Teď už ale má v Jablonci adekvátního konkurenta Ukrajince Sobola, jenž už se uzdravil a netrpělivě čeká na svoji šanci.
„Je to tak, ale určitě jsem to nechtěl brát tak, že i kdybych hrál špatně, tak se nic nestane, protože jsem byl na tohle místo sám,“ upozornil Hanousek. „Furt jsem chtěl předvádět maximum a to nejlepší, co umím a snad se to povedlo.“
Do Jablonce přišel před více než třemi lety z Dukly Praha, aktuálně prožívá nejlepší fotbalové chvíle, ale v jeden čas už pomýšlel i na odchod jinam.
„Přivedl si mě trenér Šilhavý, ale k mé smůle asi za dva měsíce skončil. Pak pro mě nastal takový blbý necelý rok, kdy jsem za trenéra Frťaly skoro vůbec nedostával příležitost a už jsem se porozhlížel, že bych z Jablonce odešel, protože jsem necítil šanci,“ přiznal. „Naštěstí se to po příchodech trenérů Kluckého a pak Rady všechno otočilo k lepšímu. A v letošním roce zažívám já i všichni spoluhráči v Jablonci období snů, jsme v pohodě a doufám, že to vydrží co nejdéle.“
Na to, že je obránce a loví útočníky, má v ligových statistikách jedno pozoruhodné číslo, i díky němuž se drží neustále na hřišti bez absencí. Ve 113 utkání v nejvyšší soutěži dostal celkem pouze 11 žlutých karet, přičemž za více než tři roky v Jablonci jen tři(!), a žádnou červenou.
„Je to asi tím, že využívám svoji přednost, kterou je rychlost a stihnu spoustu věcí uhasit čistě. Zatímco jiní už by třeba po soupeří sáhli nebo faulovali, já vím, že většinou toho hráče ještě doběhnu a stihnu ho bránit bez hrozby žluté karty,“ popsal Hanousek, jenž má zároveň ve své ligové kariéře i jeden černý puntík: nedal totiž ještě žádný gól...
„Nejblíž jsem byl ke gólu ještě v Dukle. Proti Příbrami jsem ale sám na malém vápně před prázdnou bránou trefil jenom břevno... No, kluci už si mě dobírají, říkají, ať střílím častěji, ale já v možnosti na střelu radši spíš ještě přihrávám, i když to někdy není nejlepší řešení,“ konstatoval jablonecký obránce.
Třeba prolomí střeleckou smůlu v důležitém duelu skupiny K Evropské ligy doma proti kazašské Astaně. „Doma jsme silní a ty první dva zápasy nám ukázaly, že se nemusíme bát nikoho. Začínáme pokukovat po tom, že bychom mohli ze skupiny i postoupit, ale k tomu musíme ve čtvrtek večer Astanu porazit, to bude klíčové. Věříme, že to zvládneme,“ tvrdí Matěj Hanousek.
