"Chci hrát na nejvyšší úrovni co nejdéle. A i po skončení kariéry třeba v Liberci zůstat," říká zkušený matador, který teď místo dovolené pomáhá liberecké rezervě ve třetí lize. Hrál za ni čtvrtý zápas – a všechny skončily výhrou!
Jak vidíte svou budoucnost v Liberci?
Nastoupím do přípravy a pak se uvidí, co dál. Uvidíme, koho Slovan koupí a jací tu budou hráči. Buď budu hrát za áčko, nebo když bude trenér Vodička potřebovat, vypomůžu B-týmu.
Takže jste smířený s tím, že můžete skončit v rezervě?
Tak to ne. Chci nastupovat za áčko, proto fotbal hraju.
Věříte si na to?
Určitě, minulý rok jsem odehrál v lize dvacet zápasů, což je myslím hodně. Nevím, proč bych měl za dva měsíce zapomenout hrát fotbal.
Jak jste prožíval sezonu, kdy Liberec skončil v lize až devátý?
Byla zpackaná od začátku. Kdybychom zvládli odvetný zápas s Bukureští, hraje se tu Evropská liga a bavíme se o něčem jiném. Bylo to bohužel o jednom jediném utkání. A pak to bylo špatné až do konce. Nepostoupili jsme do pohárové Evropy a do posledního kola hráli o sestup. Ale zase byla šance zapracovat do mužstva mladé hráče. Pro Slovan je dobré, že se začali prosazovat.
Liberec ustupuje z někdejších pozic a hodně šetří. Má ještě vůbec na evropské poháry?
Ano, máte pravdu, že se šetří. Nemyslím ale, že jiné týmy udrží všechny hráče a budou dělat velké nákupy. My jsme se i v současném složení přesvědčili, že hrát se dá se všemi. Pohárové ambice jsme zahodili s mužstvy z konce tabulky. Prohráli jsme dvakrát se sestupující Bohemkou, doma remizovali s Kladnem. Takhle jsme ztratili hodně bodů.
Místo dovolené pomáháte třetiligovému B-mužstvu. Neměl jste si radši odpočinout?
Na dovolené jsem nikde nebyl, to je fakt, ale žádný problém to není. S trenérem Vodičkou jsme domluveni, že když bude potřeba, tak zavolá a já rád pomůžu.
Ostatní spoluhráči z ligového týmu si ale užívají volna, zatímco vy se pořád honíte po trávníku.
Nikdo z kluků si nemůže vzít tři týdny dovolené, to by se pak dával čtrnáct dní dohromady. My starší se musíme udržovat o to víc. Volno mám, jdu si zahrát jen o víkendu, netrénuju celý týden, to bych si vůbec neodpočinul. Zahrát si zápas, jít na nohejbal nebo tenis, zajezdit si na kole – to je ideální příprava. Každý z nás je profík a ví, že dát si na tři týdny nohy nahoru by byla ta nejhorší věc, kterou by mohl udělat.
Smlouvu jste prodloužil až na konci sezony. Měl jste nějakou jinou alternativu než zůstat v Liberci?
Do poslední chvíle jsem si nic nehledal a chtěl se dohodnout se Slovanem. Samozřejmě jsem šel dolů s penězi, to je asi pochopitelné. Jsem tady dvanáct let, mám to tady rád a chtěl bych tu hrát co nejdéle a pak možná zůstat i dál. Když to nepůjde, tak zamířím jinam. Třeba někam ven, protože peníze tu zas nejsou takové, že by tu člověka vyloženě držely. A podívejte, teď k nám z Německa míří útočník Jirka Štajner, který také nepřijde za penězi, ale zahrát si fotbal. Doufám, že to lidi ocení a nebude to jako na jiných stadionech, kde se vrátili hráči a diváci v nich viděli zlatokopy a posílali je zpátky do ciziny.
Co zprávě o Štajnerově návratu říkáte? Zažil jste s ním jízdu za titulem v sezoně 2001/02.
Nevím, jestli už podepsal smlouvu, ale dohodnutí se Slovanem asi jsou. My v kabině už to každopádně bereme jako hotovou věc. Určitě by to byla pro Slovan velká posila. Byl bych strašně rád, kdyby se takoví hráči vraceli, už jen proto, že sem přinesou profesionální přístup ze zahraničních lig.
Překvapila vás ta zpráva?
Přiznám se, že ano. Vím, že Jirka měl v Hannoveru smlouvu ještě na rok, ale rozvázal ji, aby se mohl vrátit do Liberce. Už se na to těším.
