Fandové obsadili hřiště. „Baník! Baník!“ skandovali. Ostravští fotbalisté po výhře nad Brnem byli místo diváků na tribuně a děkovali fanouškům za podporu. „Bylo to, jako bychom vyhráli titul,“ řekl Hlinka.
Ale nervy to s Brnem byly, že?
Nemohli jsme na nikoho jiného spoléhat, jen na sebe. První poločas byl bez branek. Měli nějaké náznaky šancí, z čehož jsme byli trochu nervozní, ale řekli jsme si, že druhý poločas do toho šlápneme, že si vytvoříme šance a dáme góly. A to se stalo.
V první půli jste ale vůbec nevystřelili na branku. Proč to nešlo?
Brno dobře bránilo, zhušťovali prostor, těžce se nám tam dostávalo. Zkoušeli jsme nakopávat míče za obranu, ale všechny sbíral gólman, nebo šly do zámezí. Druhý poločas se to už kupilo v šestnáctce a naštěstí jsme dali dva góly.
Ale před tím Martin Fillo neproměnil penaltu. Vy jste si na pokutový kop nevěřil?
Na penalty je nějaká hierarchie a bohužel v ní nejsem. Ale nevadí.
Jak vám bylo, když gólman Pavel Halouska penaltu chytil?
Řekli jsme si: „Je to smůla, ale stává se to a jdeme dále.“ Věřil jsem, že zápas zvládneme. Nedělal jsem si z toho nějakou velkou hlavu.
Přitom Karviná v Jihlavě vedla dříve než vy. Věděli jste to?
Možná to věděli chalani na lavičce, ale my, co jsme hráli, jsme vůbec netušili, jaký je jinde průběh. A ani jsme na to nechtěli spoléhat, chtěli jsme se spolehnout na sebe, abychom to zvládli a vyhráli.
Za stavu 1:0 nastoupil Milan Baroš a hned vám nahrál na gól...
Když Bary nastoupí, tak je to vždy znát. Pozvedne fanoušky a my s ním na hřišti začneme v podstatě hrát o padesát procent lépe. Jsem rád, že se Milan po tom zranění dostal do hry aspoň na těch pár minut. Nastoupil, dali jsme druhý gól a bylo rozhodnuto.
Čím to je, že s Barošem jste o padesát procent lepší, jak říkáte?
Těžko říct, ale sami víte, že Milan je obrovská osobnost. Z něho to srší a my z něj cítíme bojovnost, víru, že zápas úspěšně zvládneme. Což se ukázalo i s Brnem.
Fandové skandovali, že by chtěli, aby Baroš v Baníku pokračoval ještě aspoň jednu sezonu. Co vy na to?
To je otázka na Milana.
Ale podle toho, co jste říkal, jak je pro tým důležitý, by rozhodně končit neměl, ne?
Byl bych rád, aby pokračoval, ale fakt je to otázka na něj, jak se cítí po zdravotní stránce a jakou má další motivaci.
Může být nynější jaro pro Baník odrazem do příští sezony?
Ano. Sice začátek jara nebyl ideální, trvalo nám, než jsme se všichni sehráli, ale pak už bylo znát, že si hráči v každé formaci sedli. Už víme, co můžeme od sebe očekávat, a dovolím si říct, že postupně jsme byli lepší než naši soupeři.
Ve 21. kole jste doma prohráli s Duklou 1:2 a byli jste poslední. Na záchranu jste ztráceli osm bodů. Věřil jste, že to vyjde?
Osobně ano. Věřil jsem, že když vyhrajeme dva zápasy za sebou, tak se nastartujeme, přestože hodně lidí po tom zápase říkalo, že tam je možná už jen pětiprocentní naděje. A vidíte, zachránili jsme se a jsme šťastni.
Co vás tedy nastartovalo?
Utkání s Jihlavou (3:1). A i to, že jsme pak doma hráli vyrovnanou, a v některých chvílích i lepší, partii s Plzní (0:0). To jsme si uvědomili, že můžeme hrát s kýmkoliv a že to zvládneme.
