Jindřich Pauk v dubnu oslavil devadesátiny. Jak se vůbec zrodila jeho láska k Baníku? „Měl jsem sedm osm roků,“ vypráví na svůj věk nesmírně čilý fanoušek. „V Mariánských Horách, odkud pocházím, se hrál velký turnaj a tam jsem byl poprvé na fotbale. Byl jsem tam s bratránkem a ten mi říkal: Kurde, komu chceš fandit?“
30. kolo- všechny duely od 16 hodin online |
Pauk měl hned jasno - líbila se mu SK Slezská, jak se Baník původně jmenoval.
„Na křídle hrál Mirek Šeda. Blonďák. Byl to držák, který mě hned zaujal. Zemřel někdy před dvěma lety. Tak jsem bratránkovi odpověděl: Ty, prosím tě, já budu fandit té Slezské. A tak to začalo.“
Jindřich Pauk připomněl, že tehdy v roce 1936 hrála SK Slezská divizi. „Ale už za dva roky postoupila do ligy a pamatuju si i první zápasy. Slezská porazila Slovan Bratislava 4:1. Pak vyhrála na Spartě 3:2. A komentoval to Laufer,“ zmínil legendárního rozhlasového reportéra.
Tehdy desetiletý Pauk naplno propadl Slezské. „Kromě doby, kdy jsem studoval v Praze grafickou školu, se nestalo, že bych na nějakém domácím utkání chyběl. Měl jsem těžkou angínu, ale doktor mě na fotbal pustil. To bylo ještě na Staré střelnici. Přijela Slavia, chytal Plánička. A když dostal gól, tak preclíkář vyhodil radostí ruce nad hlavu a s nimi i všechny preclíky, které prodával. A vůbec mu to nevadilo.“
Jistotu ligy zaručí jen výhraBudou to zase nervy. Fotbalisté Baníku Ostrava a MFK Karviná musí v sobotu zvítězit, aby se bez ohledu na další výsledky udrželi v první lize. Pro Karvinou je výhra jedinou možností, jak uspět. Pokud to nedokážou, Baník bude zachráněný, ať už jeho utkání s Brnem dopadne jakkoliv. „Hráči vědí, v jaké jsme situaci, v týdnu byli vážnější, koncentrovanější,“ všiml si ostravský trenér Bohumil Páník. „Uvědomují si, že nyní mohou zúročit veškeré své jarní snažení o záchranu. Vyhrabali se z těžko řešitelné situace, takže věřím, že to úspěšně dotáhneme.“ Páník v týdnu v přípravě ubral na objemech. „Chci, aby hráčům vydržely síly a energie,“ podotkl. Brno přijede už s tím, že sestupuje. Může to hrát nějakou roli? „Vůbec žádnou. Naopak to jsou nebezpečné úvahy, které si nesmíme připustit,“ zdůraznil Bohumil Páník. „Musíme se soustředit na sebe. Brno může hrát bez zatížení. Nikdo není předem vítěz ani poražený.“ Nejistý zůstává start útočníka Milana Baroše. „Měl ho v práci fyzioterapeut a lékaři, trénuje individuálně,“ uvedl kouč. Karvinští po změně trenéra, kdy v týdnu odvolaného Josefa Muchu nahradil sportovní ředitel Lubomír Vlk, nechtějí duel s Jihlavou rozebírat. Po minulé remíze s Baníkem karvinský útočník Radek Voltr řekl: „Pořád to máme ve svých rukách. Věřím, že utkání v Jihlavě zvládneme. Soupeř bude doma. Bude to těžký zápas, ale půjdeme do něj s odhodláním. Naplno. Nemáme kam couvnout.“ |
Přidává ještě jednu zajímavou vzpomínku: „Jeden z fotbalistů Slezské, ale jmenovat ho nebudu, byl v base. Snad za krádež nebo co, ale klub si vymohl, aby přijel na zápas. Místo pruhovaného trika si navlékl dres, odehrál zápas a anton ho zase odvezl.“
Pauk, který hrával za Hutní montáže, měl mezi fotbalisty i kamarády. „Léta máme chatu na Ostravici a tam někteří kluci přijížděli. Třeba Mirek Wiecek, ten byl o něco mladší než já. Nebo Franta Dvořák. Vždycky jsme podřistali.“
Pauk pamatuje jak Starou střelnici, tak Bazaly a neváhá za Baníkem dojíždět ani na Městský stadion v Ostravě. „Na střelnici se převážně stálo, tam byla jen tribunka, ale na Bazalech i teď už sedím na tribuně.“
Stěhování z každého stadionu bylo pokaždé smutné. „Nikdy nebyla změna prostředí snadná. Bazaly jsou legendou, ale Stará střelnice byla tehdy pojem! Takže i loučení sní bylo hodně těžké.“
V čem je podle něj kouzlo Baníku? „Jak zpívá Jarek Nohavica, tady je region rázovitý. Šachty, doly. Je to síla. SK Slezská, to byli převážně kluci ze Zárubku, z Hrušova. Ti tu ligu vybojovali. Zajímavé bylo, že první rok po postupu hráli skvělý fotbal. Ale za dva za tři roky už klub sbíral posily mimo i mimo Ostravu.“
Lásku k Baníku mu toleruje i manželka Eva, s níž je 55 let. „Když jsme si spolu začali, tak občas se mnou i šla, ale víte, jak to je s ženskými,“ usmívá se Pauk. „Později kolikrát bunčela, že bychom o víkendu mohli jet do Beskyd, ale ví, že se mnou nic nepořídí. A už mi i říká, když končí termín k zakoupení permanentky, ať ho neprošvihnu.“
Pauk si nedávno uvědomil, jak vůbec nevnímá čas, když je pohlcený Baníkem. „Přečetl jsem si vyjádření majitele klubu pana Brabce, jak sní o stavbě nového stadionu. Hned jsem manželce s radostí hlásil: Představ si, zase budu chodit na fotbal na Slezskou... Jenže mi došlo, že i kdyby to mělo být třeba jen za pět let, tak se toho nejspíš nedožiju. Člověk při tom fandění úplně zapomene, kolik je mu let.“
