Nejen že skončila série devíti zápasů bez vítězství, ale hlavně nemusel sáhnout ke krajnímu řešení - odvolávat trenéra Zdeňka Psotku. I za důvěru, kterou do mladého kouče vložil, tentokrát příznivci oslavně vyvolávali jeho jméno. "Moc si toho cením," zdůrazňuje Jiří Kubíček v rozhovoru pro MF DNES.
Co říkáte na skandování vašeho jména olomouckým kotlem?
Že je zdravím, ať přijdou na kafe.
Co je podle vás k tomu vedlo?
Asi to bylo proto, že jsme vedli a ví, že jsem s trenérem komunikoval a na veřejnosti se po něm nevozil. Naopak jsem se snažil za ním stát. Přesto že by bylo jednoduché se nějak vymezit. Naši fanoušci už od roku 1994 deset let řvali: Kubíček ven! A teď zjistili, že mám konstantní názory, pracuji pořád stejně naplno. Jednou to jde, jednou to nejde. Proto to bylo pro mě ocenění. Zdravím je a volám, ať žijí fanoušci!
Příznivci Olomouce především kvitovali, že jste podržel trenéra i tým.
Ano, ale kdyby byl trenér žoldák, tak by už tady nebyl. Jenže Zdeněk Psotka je domácí člověk a pozici má mnohem jistější. Má to spoustu souvislostí. Psotka vedl dorost, všechno tady zná. V rámci nové koncepce klubu se mu dala smlouva na tři roky. Vše by se jeho odchodem zbouralo. Nejdeme ode zdi ke zdi.
Šokovala vás drtivá výhra 5:0?
Všichni hráči běhali na správných místech.
Po dlouhé době se vám na fotbal muselo dívat pěkně.
Fotbal je kolektivní dílo. Nechtěl bych ten výsledek komentovat, pořád máme deset bodů a minus osm v tabulce pravdy. Jen jsme zastavili pád a trenér může dál pracovat.
Ulevilo se vám?
Moc, byl jsem strašně nervózní.
Prohlédněte si kanonádu Olomouce proti Brnu
Nechtělo se vám odvolávat trenéra?
Já jsem k tomu sáhnout opravdu nechtěl. Bojoval jsem s tím, protože vím, že lepšího nenajdu.
A bylo to skutečně postavené tak, jak říkal Zdeněk Psotka, že pokud by se nevyhrálo, končí?
Ne, nebylo. Jsem přesvědčený o tom, že by zůstal. Ale je otázka, jaká je míra, do kdy se to dá takhle držet, že jo? Tlak veřejnosti, médií, i našich kolegů byl strašný. Pak se rozšiřují fámy a tak dále. Já vím, že pro Olomouc je optimální řešení vlastní trenér, který zná hráče, co si vychováváme. Podívejte se na tabulku dorostenecké ligy - Sigma je ve starších i mladších na prvním místě.
Takže i kdyby se nevyhrálo, trenér Psotka by minimálně v příštím kole na Slavii ještě odjel?
Ano. Určitě se to dá takhle říct, ale je to závislé i na způsobu prohry. Kdyby se prohrálo ostudně, tak by to bylo jiné, než kdyby se prohrálo o deseti. Takhle se to i vnímalo a my do té doby nic neřešili. V deseti dnech, které zápasu s Brnem předcházeli, udělali všichni v klubu na svých místech všechno, co měli – od vedení, majitelů, trenéra, až po motivaci hráčů, kterou jsme řešili v individuálních pohovorech.
Bylo hodně složité nevyhodit trenéra, když se nevyhraje dlouhých devět zápasů v řadě?
Názory jsou různé. Když někdo řekne A, musí říct B. Já učím na trenérských licencích a znám trenéry. Vím, že ti, kteří mají jméno, nemusí mít kvalitu. Znám jejich písemky a podobně. Komplexních trenérů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, něčeho dosáhli, mají důvěru veřejnosti, můžou nám pomoct a ještě nejsou drazí, je velmi málo.
Důvody, proč Psotka ustál výsledkovou kriziJako kočka s devíti životy procházející se po tenké větvičce stromu balancoval nad hrozbou tvrdého pádu. Trenér Sigmy Zdeněk Psotka ustál devět zápasů bez vítězství v řadě. Podobná série by zlomila vaz i známějším koučům na prvoligové scéně než pětatřicetiletému zelenáči. Proč byla pozice charismatického Hanáka tak pevná?
|
