„Bojím se jít do kabiny, co tam bude,“ obával se naoko po utkání mladý fotbalista toho, kolik po něm bude chtít klubový pokladník. „Uvidíme, co řeknou starší kluci. Ale mně je jedno, kolik peněz to bude stát. Hlavně že se ten gól povedlo dát. Ještě víc těší, že to konečně přineslo tři body.“
Michael Rabušic už hlásil, že byste za gól, který v duelu proti Mladé Boleslavi zařídil výhru 2:1, mohl spoluhráčům zaplatit večeři. Co vy na to?
S tím nebude problém. (usmívá se) Možná to bude stát dost peněz, ale budou to dobře utracené peníze. S dobrým pocitem.
Napadlo by vás, že na první výhru budete muset čekat až do třináctého kola?
Vůbec ne. Když jsem viděl přípravu, dařilo se nám. Máme dobré mužstvo, předváděli jsme super výkony. Jenže jsme trošku nezvládli první tři kola. Kdybychom vyhráli nad Plzní, byli bychom teď někde úplně jinde. Doteď se to s námi vleklo. Ale jsem přesvědčený, že se od této výhry odrazíme a půjde to.
O co cennější je, že jste první výhry dosáhli nad Mladou Boleslaví, která má pohárové ambice?
Na vítězství jsme čekali dlouho, tak jsme nyní šťastní, že se to konečně povedlo. Hlavně proti takovému mužstvu!
Začátek utkání ale nebyl úplně ideální...
Začali jsme hodně špatně. Ale asi nás probudila tyčka, kterou dali hned ve druhé minutě. Od té doby jsme hráli, dovolím si tvrdit, více jak vyrovnanou partii.
Rozhodla druhá půle. Ale v ní jste mohli inkasovat gól na 1:2.
Hrálo se nahoru dolů. My jsme museli vyhrát, stejně tak oni. Ale doufám, že jsme divákům předvedli, že nejsme až takoví, jak se po prvních kolech zdálo. Že se tady v Jihlavě nebudou soupeřům brát body lehce. A že co nejčastěji zůstanou všechny tři doma.
Můžete popsat rozhodující gól?
Šlo o odražený balon. Počítal jsem s tím, že se to může odrazit. Byl jsem v šestnáctce, dal jsem si to na prsa a vystřelil levačkou. Když nevystřelíš, nedáš gól. Já jsem vystřelil a spadlo to tam. (usmívá se)
V závěru jste mohl přidat další gól. Diviš nechal branku Boleslavi prázdnou, zkusil naběhnout na roh, míč se dostal k vám...
Chtěl jsem vystřelit. Ale pak jsem se, já idiot, rozhodl, že míč podržím a nasbírám nějaké vteřinky. Málem se mi to vymstilo. Neodkopl jsem to, vypíchli mi to a chvála bohu, že to nepotrestali. Poučím se z toho.
Nechtělo to v tu chvíli přihrát lépe postavenému Vaculíkovi?
Přiznám se, že už jsem neviděl na dva metry. Chtěl jsem to odkopnout, nebo udržet... Naštěstí to dopadlo dobře.
