„Nechci nic zakřiknout, protože to trvalo dlouho, ale snad už by to mělo být dobré,“ oznamuje hlavní letní posila, která od minulého týdne trénuje s týmem.
Cítíte se připravený na zápas?
Uvidíme, jak proběhne zbytek tohoto týdne a domluvíme se s trenérem. Samozřejmě to nemusí být úplně na celý zápas, můžu eventuálně pomoct i z lavičky. Uvidíme, jak se budu cítit.
Předpokládám, že jste toužil hrát co nejdřív. Bylo těžké návrat neuspěchat?
Jasně, ale při svalovém zranění si musíte dávat pozor. Zabere to pár týdnů a člověk musí fakt dávat bacha, kontrolovat to, postupně to zatěžovat a zkoušet, jestli to jde, čekat na reakce do druhého dne. Je to na delší dobu, ale věřím, že to nejhorší mám za sebou.
Jak se vám vlastně zranění přihodilo?
Nešťastnou náhodou hnedka na prvním tréninku jsem dostal koňara zezadu do lýtka a tím to všechno začalo. Celý týden jsem odtrénoval, samozřejmě to bolelo, ale neříkal jsem si, že by to bylo nějak horší. Ale po tom týdnu se to zhoršilo, musel jsem dát pauzu a bylo to, bohužel, na delší dobu.
Jak vás po takové době poslouchá míč?
Na tréninku ještě není takový tlak, takže uvidíme v zápase. Nějaké zkušenosti mám, takže člověk ví, co dělat. Samozřejmě to někdy může utíkat, ale to se může stát každému. Já bych se nezaobíral otázkou, jestli to bude poslouchat, nebo ne. Spíš je důležité, aby byl člověk připravený v hlavě, od toho se všechno odvíjí.
Klub si od vás hodně sliboval, fanoušci se těšili. Jak složité pro vás bylo stát tak dlouho mimo hru?
Jednoduché to pro hlavu není, protože člověk je zvyklý trénovat, chodit mezi kluky a být v pohybu. Já jsem si musel dát pauzu a nebylo to příjemné. Ale už jsem za kariéru posbíral několik zranění a vím, že stojí za to si počkat, být trpělivý a nic neuspěchat, protože pak se všechno může vrátit nebo přihodit něco v jiné části těla.
Představení nových dresů Zbrojovky Brno před sezonou, vlevo je Jan Polák.
Jak se vám líbily dosavadní výkony Zbrojovky? Ze tří ligových zápasů má tři remízy.
Samozřejmě jsme si všichni představovali, že to bude jinak, ale je to pořád začátek. Neprohrálo se, což je důležité pro sebevědomí, a doufám, že se budeme postupně zvedat a taky vítězit.
Hra už se blíží tomu, co si trenér přeje?
To bych nechal spíš na trenérovi. Určitě jsou tam i výtky k tomu, jak hrajeme, ale to jsou takové fáze v sezoně. Někdy může trvat déle, než si to sedne, někdy to může jít hned. To je sport.
Jak na vás zapůsobila česká liga?
Já ji znám, vždyť jsem tady hrával.
Ale už je to přes deset let.
To jo, ale těžko zatím můžu něco hodnotit, mužstva se teprve rozjíždí. Musím ještě víc poznat kluky na hřišti a taky soupeře, protože jsem proti spoustě mančaftů dlouho nehrál. Ale liga má kvalitu.
Jaký dojem máte ze spoluhráčů?
Za ty dva měsíce už jsem všechny kluky poznal. Je jich docela dost mladých, kteří si ještě musí projít nějakou zkušeností a musí se to naučit. Od toho jsou tady trenéři nebo my starší, kteří bychom je měli vést. Kluci se musí snažit něco odkoukat a nemyslet si, že to půjde samo. Musí se kousnout a bojovat, aby se mohli ukázat a posunovat se dál a dál.
Jan Polák na brněnského tréninku
Vezmete si občas nějakého spoluhráče bokem a snažíte se mu poradit?
Zatím ne. Já jsem člověk, který to řeší na místě, to znamená přímo na hřišti. Potom eventuálně něco krátce, ale jinak v kabině zatím moc ne. Ale budu mít ještě prostor na to, abych se s mužstvem ještě lépe sžil a eventuálně mohl klukům něco poradit. Uvidím, co a jak, kdo na tom jak je, třeba nebudu muset radit nikomu.
Moc jste toho neodehrál ani na jaře. Jak moc jste natěšený na zápas?
Já jsem strašně moc chtěl hrát, bohužel přišel ten nešťastný kopanec a pak se to protáhlo. Samozřejmě se těším a zároveň doufám, že pokud nastoupím, tak to bude úspěšné.
