Na první pohled to nevypadalo jako něčím výjimečný půlrok. Ale přesto to tak pro ředitele hradeckého fotbalového klubu Richarda Jukla letos na podzim, jehož prvoligová část o víkendu skončila, bylo. K tradičnímu každoročnímu počítání bodů si přidal ještě jedno, týkalo se počtu absentujících fotbalistů.
A jak to vypadá, problémy se zraněnými, jimž ředitelovy počty patřily, mohou pokračovat i na jaře, kdy se Hradec bude snažit co nejdříve vymanit z nebezpečného pásma sestupu.
"Nikdy jsem podobnou situaci nezažil. Předcházející sezony sice byly podobné tím, že náš kádr byl podobně úzký, ale zranění i případné karetní tresty se nám z větší části vyhýbaly," přiznává hradecký ředitel, "bohužel přišly možná v nejméně vhodnou dobu."
Proč v nejméně vhodnou, absence opor je nepříjemná vždy?
Jenomže k nám v létě přišel nový trenér, měnil způsob naší hry a její systém. Do toho přišli také někteří noví hráči, protože jsme chtěli kádr oživit a zvýšit konkurenci. Zranění a později i karetní absence nám situaci hodně zkomplikovaly, vždyť nám ze hry vypadlo víc hráčů, než jich v létě přišlo. Takže početní posílení vlastně žádné nebylo. I proto, že ve většině případů šlo o dlouhodobější zranění.
Kdo podle vás nejvíc chyběl?
Tak se to nedá posuzovat, ale pravdou je, že nám vypadli hráči, kteří by pravděpodobně všichni patřili do základní jedenáctky, ne jen do širšího kádru. Začalo to v létě Malinským, pak se přidali Klapka, Plašil, Strnad, Janoušek a nově Dvořák. U klubu, jako jsme my, to není jednoduché, nemáme tak široký kádr kvalitních, vyrovnaných hráčů, jako si to mohou dovolit třeba Sparta a Plzeň, a každá absence je znát.
Když vezmete v úvahu tyto absence, jak hodnotíte váš podzimní výsledek, třinácté místo a zisk šestnácti bodů?
Vzhledem k vyrovnanosti letošní ligy se to zdá jako málo, ale máme tolik bodů, kolik jsme měli před dvěma lety, kdy jsme se do první ligy vrátili. Můžeme spekulovat, zda jsme jich mohli mít víc či míň, protože někdy je se štěstím uhrajete, někdy nešťastně ztratíte, ale myslím si, že jsme na podzim měli víc smůly než štěstí. Vyloženě jsme ho měli asi jen na Slovácku, naopak jsme spoustu bodů ztratili tam, kde jsme je podle mě měli získat.
Ale nad tím nemá cenu brečet.
Nelitujete tedy, že jste se s trenérem domluvili na tom, že se pokusíte hrát jiným stylem než za předcházejícího trenéra? Kdybyste to neudělali, mohli jste třeba mít víc bodů.
Tabulka je sice důležitá, ale hra také a drtivá většina lidí nám na podzim říkala, že se na náš fotbal dá dívat. Nestalo se snad, že by lidé odcházeli z našeho stadionu zklamaní z toho, že bychom hráli vyloženě špatně. Špatný výkon jsme předvedli v prvním poločase na Dukle a pak také v Příbrami, ale tam vyvrcholily naše absence. Když vám chybí osm hráčů, kteří by za normálních okolností hráli, a do toho odstoupí po pětadvaceti minutách devátý Hochmeister, tak se to může projevit.
Možná jste si tím ale zadělali na velmi těžké jaro.
Těžké bude, ale já doufám, že jsme si kopec smůly a zranění už vybrali a že cesta, kterou jsme nastolili, je dobrá. Výkony a způsob, jakým se tým vypořádal s podzimními problémy, mě snad opravňují k tomu říct, že naše hra má systém a teď k tomu potřebujeme dát ještě něco navíc, abychom byli schopní zápasy zvládat i výsledkově.
Nebudete přes zimu nervózní z toho, že sestupová místa jsou Hradci tak blízko?
Já jsem nervózní od prvního kola, takže víc už asi nebudu. Asi mám výhodu i v tom, že jsem během aktivní kariéry většinou také hrál v týmech, kterých se boj o záchranu týkal, takže jsem otrlejší.
Na podzim jste do týmu zařadili několik nových hráčů, mezi nimi je mnohem více cizinců, než byli fanoušci zvyklí. Jak se to podle vás osvědčilo?
Je pravda, že hlavní novinkou jsou fotbalisté z Bosny, a s tím jsme neměli žádné zkušenosti. Právě u nich jsem byl ve velkém očekávání.
Splnili je?
Jejich výkony byly trochu jako na houpačce, ale je nesporné, a to v hodnocení převládá, že mají velkou fotbalovou kvalitu, na jejich hře je vidět, že jsou velmi dobří. Asi se možná stále trochu sžívají s prostředím a také potřebují potrénovat, protože kondiční manka byla podle mě dost velká. Až tohle přejde, tak nám výrazně pomůžou.
A ze Slovenska?
Dušan Uškovič svými góly splnil to, co jsme od něj chtěli, konečně máme útočníka, který za půl sezony dá pět gólů. Peter Jánošík je stále ještě mladý stoper, ale tam potřebujeme větší konkurenci.
Tu mohou dodat hráči, kteří jsou zranění.
Všem to přeji, ale bojím se, že nevím kdo z nich jaro stihne. Pavel Dvořák určitě ne, Malinský by mohl, ale nechtěli bychom to uspěchat, Janoušek, který je týden po operaci, by mohl, u Klapky také musíme věřit, ale je to spíš ve hvězdách, protože mu koleno stále otéká. K nim je třeba přidat Strnada, jenž poslední tři kola hrál pod injekcemi a koleno asi také nemá úplně zdravé a je třeba ho doléčit. U Uškoviče a jeho třísel by měla pomoci zima s Marek Plašil už trénuje, ten snad bude v pořádku. Ty počty tak nejsou veselé: dva možná a u zbytku se uvidí.
Jak to chcete řešit?
Nesmíme se moc dívat, jestli se uzdraví nebo ne. Už ve středu máme sezení s trenérem ohledně kádru, kdo na jaro ne a kdo ano.
Minimálně tři až čtyři hráče budeme muset přivést. I s ohledem na kvalitu.
Ale vám chybějí v řadě případů zkušení hráči, k tomu vypadl jeden ze dvou útočníků?
Právě to bude muset být to posílení. Musíme se opravdu zaměřit na zkušenější hráče nebo na hodně perspektivní, kteří by ale na to měli kvalitu a byli nám schopní brzy pomoci. Tipy sám určitě mám, čekám, s čím přijde trenér, dáme to dohromady a začneme jednat.
Opět to bude i cizina?
Možná ano, ale maximálně Slovensko, Bosna už ne. Dohodli jsme se s trenérem, že tři hráči jsou dost.