Všechno to odstartoval článek, který v polovině loňského prosince vyšel v MF DNES. V něm jihlavský útočník Haris Harba, kterému končilo půlroční hostování v Trnavě, z dovolené v rodné Bosně a Hercegovině funkcionářům FC Vysočina nečekaně vzkázal, že už nemá zájem v Jihlavě hrát. A to i přesto, že mu kontrakt vyprší až na konci letošního roku.
„Mám ještě smlouvu na rok, ale chtěl bych změnit klub. V Jihlavě svou budoucnost nevidím,“ uvedl Harba. „Hrál bych tam, jen kdybych musel. Pokud bych neměl žádnou jinou nabídku, zůstal bych. Ale uvidíme. Doufám, že si něco najdu a budeme spokojení všichni.“
Svými výroky tehdy pobouřil nejen vedení FC Vysočina, ale i fanoušky. Zpětně svého kroku lituje. „Ten rozhovor mě mrzí. Hlavně kvůli fanouškům, protože jsem v Jihlavě měl vždycky obrovskou podporu. A za to jim děkuji,“ vzkazuje na Vysočinu.
„Každý člověk někdy řekne něco, co by neměl, a potom si uvědomí, že to bylo špatně,“ připouští. „První rok a půl v Jihlavě byl nádherný. Dařilo se, všechno bylo super. Ale co se dělo potom, na to bych raději zapomněl.“
Jarní část sezony Harba strávil na dalším půlročním hostování, tentokrát v celku FK Sarajevo. V létě se sice do Jihlavy vracel s tím, že se může v přípravě poprat o místo v sestavě FC Vysočina, to si ale nevybojoval a místo toho skončil na lavičce náhradníků. „Chtěl jsem dostat šanci. Ale bohužel, za čtyři zápasy jsem se dostal na hřiště na 13 minut. A to mě strašně štvalo,“ říká.
„Kdybych byl v pohodě, dal jsem Hradci dva góly“
Zlomovým momentem, podle sportovního manažera jihlavského klubu Milana Bokši, bylo utkání čtvrtého kola aktuálního ročníku, ve kterém Harba naskočil na závěrečnou čtvrthodinu hry.
„V zápase s Hradcem, který byl z našeho pohledu klíčový, měl dvě neuvěřitelné příležitosti, ale nepodařilo se mu dát ani jeden gól. Přitom to byly tisíciprocentní šance,“ vrací se Bokša k důležitému zápasu, který nakonec Vysočina prohrála 0:1.
„Ještě před tím jsme hráli pohár a já jsem dal tři góly,“ připomíná Harba duel druhého kola MOL Cupu, v němž Jihlava zvítězila 9:1. „Přišel zápas se Slavií a já jsem doufal, že dostanu šanci aspoň na dvacet minut, ale ta nepřišla. Potom jsem si říkal, že už to nemá cenu, a týden před Hradcem jsem sice trénoval, ale nebylo to na sto procent. Což byla moje chyba,“ připouští. „Potom se mi to vrátilo za těch 13 minut, kdy jsem nedal dvě tutovky... Kdybych byl v pohodě, tak dám dva góly,“ věří.
O tom, že není v ideálním rozpoložení, vedení Jihlavy už delší čas vědělo. „Osobně jsem byl za majitelem po zápase proti Liberci a požádal jsem ho, abychom ukončili smlouvu a aby mě pustili,“ připomíná Harba situaci ze začátku srpna.
„To on ale nechtěl, protože za mě požadoval nějaké peníze. Jenomže ty nikdo nezaplatil,“ prozrazuje Harba. „Musím přiznat, že jsem uvažoval o tom, že bych šel domů a prostě počkal do zimy. Protože jsem to psychicky už nezvládal.“
„Spoluhráči poznali, kdy se mi na tréninku chce a kdy ne“
Právě psychika se údajně odrazila na Harbově přístupu k tréninku. „Viděl jsem, že se na hřiště dostanu, jen pokud by se zranili další dva útočníci. I když trenér mluvil jinak...,“ popisuje své pocity.
„Něco podobného se mi stalo v Trnavě i v Sarajevu, kde jsem taky viděl, že nemám důvěru trenérů,“ připouští. „To mě strašně štve. Prostě jsem takový typ člověka.“
Jaká byla reakce spoluhráčů v Jihlavě? „Určitě na mě poznali, kdy se mi na tréninku chce a kdy ne. Občas mě povzbuzovali, ale jinak neříkali nic,“ tvrdí Harba.
Pro toho bylo vysvobozením z patové situace až další půlroční hostování, na které ho Jihlava uvolnila na konci srpna. „Byl jsem předběžně domluvený s Olomoucí. Řekl jsem, že to potvrdím další den. Jenže mezitím mi volal pan Grygera (generální manažer Zlína), že o mě mají zájem. A hned jsme se domluvili,“ líčí, jak došlo k jeho příchodu do Zlína. „Potom jsem volal panu Minářovi (sportovní manažer Olomouce), poděkoval jsem mu za nabídku a vysvětlil mu, že chci hrát první ligu.“
Haris Harba v dresu Jihlavy
Přesunem z Jihlavy do Zlína si osmadvacetiletý forvard výrazně pomohl. Zatímco předposlední Vysočina bojuje v lize o záchranu, aktuálně druhý Fastav je ve hře o titul nebo evropské poháry.
„Vím, jaké je to, hrát o záchranu, prošel jsem si tím v Hradci i v Jihlavě. Není to jednoduché, protože jste pod tlakem, musíte dělat dobré výsledky a sbírat body,“ uvědomuje si. „Naopak ve Zlíně je zatím pohoda. Prakticky jsme zachránění, což byl cíl na začátku sezony. Teď všechno, co uděláme navíc, bude bonus.“
Harba proto uvažuje, že ve Zlíně v zimě podepíše i další smlouvu - už jako volný hráč. „Našel jsem tady pohodu, zvedlo se mi sebevědomí a hlavně jsem dostal důvěru od trenéra, který mi věřil od prvního tréninku,“ chválí si přístup Bohumila Páníka. „S vedením jsme se o nové smlouvě už bavili. Ale zatím se tím moc nezatěžuji, soustředím se na zápasy, které nás ještě čekají. Chci pomoct na hřišti, abychom společně udělali nějaké body.“
Zda tomu tak bude i v Jihlavě, však Harba v polovině týdne ještě nevěděl. „Normálně se připravuji na zápas, jako kdybych měl nastoupit. A jestli do Jihlavy pojedu, budu se moc těšit,“ vzkazuje.
To by znamenalo, že by Zlín za jeho start v Jihlavě podle informací MF DNES musel zaplatit 200 tisíc korun - za celé hostování pak měl utratit zhruba 500 až 700 tisíc. „Osobně si myslím, že tato klauzule ve smlouvě byla zbytečná. Protože v zimě mi v Jihlavě stejně končí smlouva a už předtím věděli, že ji neprodloužím,“ diví se Harba opatření proti jeho startu v Jihlavě.
